DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.
Dan Dostrašil

Nebojím se apokalyptického konce světa, spíš mám obavy z celkového úpadku západní civilizace… Jak ztrácíme konkurenceschopnost na světových trzích, jak jsme celkově rozmazlení a choulostiví, jak se nám rozpadají rodiny a selháváme ve výchově nové generace, jak torpédujeme vlastní společenské hodnoty a jak svěřujeme vládu nad sebou populistickým tlučhubům… Nebude to kamenná mayská tabulka, ani proroctví astrologů, které přivodí náš konec. Náš osud je výlučně a jen v našich rukou.
Verdikt: NE

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena, Žamberk
Hana Chvátilová

Bojím se zloby, neupřímnosti, chamtivosti a zrady. Bojím se o zdraví a životy svých blízkých. Bojím se o klidný a mírový život na naší planetě. Ale konce světa se opravdu nebojím!
Verdikt: NE

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky
Pavel Strnad
Pro mě osobně zřejmě nastane konec světa už teď v pondělí 10.12., kdy budeme na našem městském zastupitelstvu hlasovat v rámci rozpočtu o digitalizaci kina a zatím to vypadá hodně bledě. Město bez kina už má nakročeno k vesnici – nic proti vesnicím, ovšem likvidaci kina nikdo ve volebním programu neměl, naopak jsme se všichni zaklínali rozvojem a prosperitou. A konec světa nebude ani 21.12., protože u nás ten večer koncertuje Big Band Letohrad! Jinak se říká, že až to opravdu přijde, vědět o tom předem nebudeme, navíc svět (myšleno vesmír, universum) neskončí nikdy, je nekonečný. Závěrem bych chtěl připomenout slova Jana Pavla II.: „Bratři a sestry, nebojte se!" A já se nebojím, jen je mi toho kina moc líto…
Verdikt: NE

LUDMILA MAREŠOVÁ KESSELGRUBEROVÁ
středoškolská učitelka, Česká Třebová
Ludmila Marešová Kesselgruberová

Nebojím. Nevěřím, že lidská civilizace či dokonce naše planeta zajdou z vyššího úradku naráz. Svět, ve kterém se dá žít, si spíš zničíme postupně my, lidé. A nejspíš už máme nakročeno.
Verdikt: NE

MARTIN VÍDENSKÝ
vlakvedoucí osobních vlaků, básník, Letohrad
Martin Vídenský, básník z Letohradu, na vrcholu slovenského Velkého Choče (snímek z letošního září).

Vše jednou skončí. Tak to prostě je a nezbývá, než se s tím smířit. Žít ve strachu z konečnosti mi proto připadá jako ten nejnešťastnější způsob existence. Máme tu čas adventu. Právě toto období je tím nejpříhodnějším okamžikem, abychom se zamysleli nad svým dosavadním způsobem života a něco změnili. Můžeme odpustit sami sobě i druhým, a především se můžeme co nejvíce otevřít lásce. Možná právě tak napomůžeme konci světa, ve kterém vedle nezřízeného obžerství existuje obrovská chudoba. Možná tak pomůžeme příchodu světa laskavějšího a empatičtějšího. Nechme se unášet proudem harmonických tónů a barev dobra v nás. Nebojme se, těšme se…!!
Verdikt: NE

Tentokrát se všichni naši porotci shodli. Konce světa, který má údajně přijít s koncem mayského kalendáře, se nebojí.