Dan Dostrašil

DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.
Ano, svěřil bych. A raději nežli státu, který rád vydává dluhopisy a půjčuje si a půjčuje si a půjčuje si… Ovšem asi ne takovému fondu, za kterým stojí typický český podnikatel. Takových už tu bylo. Rád bych, kdybych mohl úspory uchovávat u firmy, která už své schopnosti prokázala v zahraničí a má vyšší morální standard. Na druhou stranu si nedělám velké iluze. V téměř stoleté historii Česka se zatím spoření na důchod nikdy nevyplatilo. Jako nejlepší zajištění na stáří je tu jen jediný osvědčený recept – dobře a odpovědně vychovat své děti a dát jim dobrý příklad v tom, jak se my sami staráme o své stárnoucí rodiče.

Hana Chvátilová

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena, Žamberk
Svoje penzijní připojištění mám sice u státního fondu, ale na otázku odpovím kladně. Jen bych opravdu dobře vybírala kterému. Informací je možno získat dost. Penzijní fondy nevyužívají zajištění jako banky, vklady jsou garantovány akcionářem. Pokud jdou vklady převážně do státních dluhopisů, ty jsou pak státem zajištěny. Zkrátka, musela bych se dobře rozhodnout a nesla bych pak osobní riziko svého rozhodnutí. A to neděláme rádi.

Pavel Strnad

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky
To je otázka doslova za všechny peníze! Souvisí s přechodem na tři důchodové pilíře a je to jedna z mála věcí, kdy může být člověk rád, že mu není pětadvacet, nýbrž o dvě desetiletí více. Do druhého pilíře už spořit nebudu (připojištění podle současných norem samozřejmě mám), ani ne tak proto, že bych nevěřil privátním fondům – o peníze může člověk přijít i ve státních fondech, jako se to nedávno stalo v Maďarsku. Snažím se ale spořit na důchod jinou formou, totiž nákupem a následným pronájmem nemovitostí. V každém případě doporučuji jakékoliv spoření alespoň na hraně inflace, státní důchod z průběžného systému bude pravděpodobně čím dál menší.

Ludmila Marešová Kesselgruberová

LUDMILA MAREŠOVÁ KESSELGRUBEROVÁ
středoškolská učitelka, Česká Třebová
Dost nerada. Má nedůvěra v soukromé fondy rozmanitého druhu je vyživovaná českou tunelářskou tradicí ve stylu Viktora Koženého. A jelikož málokterou z takových megakrádeží naše justice dotáhla k řádnému vyšetření, natož k potrestání viníků, proč by se neopakovaly znovu a zas? Nejsem ekonom, nevylučuji, že mé strachy o vlastní důchod jsou iracionální, přesto pro mě v této nejisté ekonomické džungli přestavuje stát pověstné stéblo, kterého se chytám. Byť nevím, jak dlouho mě udrží.

Martin Vídenský, básník z Letohradu, na vrcholu slovenského Velkého Choče (snímek z letošního září).

MARTIN VÍDENSKÝ
vlakvedoucí osobních vlaků, básník, Letohrad
Ve světě jde o naprosto běžnou věc. Ale abych řekl pravdu, u nás ve mně soukromé penzijní fondy moc důvěry nebudí.Tyto fondy se nejvíc vyplatí mladým s vyššími příjmy a ženám. Do této skupiny nepatřím. A v druhé řadě by tyto fondy musely být velice přísně hlídány, aby nemohly být vytunelovány, nebo aby nezbankrotovaly, čemuž v současné době opravdu moc nevěřím. Obávám se, že by většina mých úspor mohla jednou zůstat někde na Bahamách a já na mizině.