Dan Dostrašil

DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.

Díky za dobrou otázku. Myslím, že nikdy společnost tolik nepečovala o lidi v neproduktivním věku jako dnes. Materiálně, zdravotně jsou zajištěni. Ale děsí mě, jak narůstá společenská propast, generační bariéra. Mnoho seniorů se uzavírá před změnami a chybí vazby s mladšími generacemi. Zkušené babičky neučí vnučky pečovat o děti a o rodinu. Staří a zkušení muži se nevěnují zasvěcování mladých mužů do mysterií života. Důchodci často jen „uvolní" mladým svůj byt, nebo ze svých důchodů pomáhají „financovat" elektroniku svých vnoučat. A to je moc, moc škoda!

Ludmila Marešová Kesselgruberová

LUDMILA MAREŠOVÁ KESSELGRUBEROVÁ
středoškolská učitelka, Česká Třebová

Stáří je myslím nelehké, patří k němu závislost na pomoci jiných, a proto péče o seniory nebude nikdy dost. Když ale srovnávám postavení českých důchodců s důchodci jinými, zdá se mi, že ti naši na tom nejsou alespoň většina tak špatně. Ti, které osobně znám, nežijí v nadbytku, mají ale důstojné bydlení, stravu a přístup ke standardní zdravotní péči. Nevím, je-li to dost, málo to ale taky rozhodně není.

Pavel Strnad

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky

Postavení seniorů ve společnosti je oblast, ve které bude vždy co zlepšovat, ostatně takových oblastí je mnoho (zdravotnictví, školství, kultura atd.). Nechci generalizovat, znám jen seniory ve svém okolí a jsou to lidé různí někdo byl starý už ve třiceti a jiný je duchem mlád i po sedmdesátce. Mám mezi seniory několik osobních vzorů a budu se muset velmi snažit, abych byl jednou tak aktivní a činorodý. Zatím jsem si uložil hlavní cíl: snažit se seniorského věku dožít.

Hana Chvátilová

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena, Žamberk

Za uspokojivé postavení našich seniorů považuji. Výborným bych ho nenazvala, ale život seniora si už dovedu docela představit. Pokud naspořil, má si čím přilepšit. Pokud pečoval o své zdraví, má z čeho čerpat. Nabídka společenských, vzdělávacích, kulturních, ale i pracovních příležitostí se mi zdá dost pestrá. A ve srovnání možností a ceny nabízených služeb vycházíme stále lépe, než většina evropských zemí. Myslím, že stačí zůstat aktivní a snažit se využít, co se nabízí.

Martin Vídenský, básník z Letohradu, na vrcholu slovenského Velkého Choče (snímek z letošního září).

MARTIN VÍDENSKÝ
vlakvedoucí osobních vlaků, básník, Letohrad

Toto je velmi záludná otázka, na kterou se hledá stručná odpověď velice těžko. Není senior jako senior. Někteří senioři dřou bídu s nouzí, čelí nemocem stáří a útokům Šmejdů a jsou odsunuti na okraj společnosti. Na druhou stranu tu máme seniory, kteří se stále aktivně zapojují do života, cestují, věnují se svým koníčkům a své stáří si s chutí a naplno užívají. Při pohledu na tyto seniory mne napadá troufalé tvrzení, že patří ke šťastné generaci…

A co si myslíte vy? Napište svůj názor do diskuze!