Důvodů, proč zásněžek v dlouhodobém pohledu výrazně ubylo, je podle Miroslava Němce hned několik. „Jedním problémem je například vandalismus, kdy docházelo v některých případech k bourání těchto zábran nebo k jejich krádežím kvůli dřevu, z něhož bývají zhotoveny.

Dnes je materiálů, ale i způsobů, jak se s uvedeným problémem vypořádat, daleko víc, nadále ale zůstává ve hře otázka umístění těchto konstrukcí na pole. Většina zemědělců je totiž přesvědčena, že pokud jim na poli zůstane do půlky května závěj, tak jim to snižuje výnosy," vysvětluje ředitel SÚS Pardubického kraje.

Silničáře ale musí zajímat také ekonomická stránka celé věci. Rozvoz, rozmístění a instalaci zásněžek si sice mohou zajistit sami v rámci pracovního nasazení vlastních zaměstnanců, avšak pořízení těchto zábran také není zadarmo. „Byť není cena jedné zásněžky příliš vysoká, pro ochranu určitého úseku silnice jich zpravidla potřebujete větší množství. Půl kilometru nebo kilometr tu není žádná míra, čili například v rámci kraje se už jedná o záležitost několika milionů korun," upřesňuje Miroslav Němec.

V neprospěch rozmísťování zásněžek tak hovořilo i mírné zimní počasí, jaké vládlo našemu regionu v několika posledních letech. V nich totiž převládala až několikatýdenní období zcela bez sněhových vloček. Ochrana silnic zásněžkami před nepřicházejícími metelicemi a fujavicemi by byla podle silničářů vyhazováním peněz.