Václav Faltus vyprávěl o své práci, a to – jak je jeho zvykem – hned několika hlasy.

Kolika hlasy v současné době vládnete?
Dvěma sty šedesáti. A douhám, že ještě nějaké přibudou.

Začínal jste v 80. letech, kdy bylo imitátorství novinkou.
Však mi také lidé říkali, že to bude publikum bavit tak rok. A ono to lidi baví dodnes. Chce to pořád přidávat nové hlasy a příběhy.  Hlasivky pořád udržuji a prokloktávám. Když jsem začínal, na začátku osmdesátých let, tak jsem samozřejmě nemohl dělat politiky. Teda mohl, ale jenom někde v zákulisí. Pak, když už to šlo, tak jsem se mohl vyřádit v televizním pořadu Gumáci, to jsem si užil.

Umíte imitovat i ženské hlasy?
Samozřejmě. Mám jeden nový hlas, paní Madelaine Albrightovou. Pan Josef Korbel, její tatínek, je z Letohradu, takže paní Albrightová  má k našemu městu vztah. Jednou se jí ptali, jak to dělá, že má takovou dobrou češtinu, nikde se nezadrhne. A ona říkala: „Prosím vás pěkně, tuhle jsem si nemohla vzpomenout na slůvko pořád nebo  stále a pak jsem si vzpomenula na slůvko furt a od té doby to říkám furt."  Takže to je jeden z mých novějších hlasů.  Oblíbeným ženským hlasem  je také  paní režisérka Věra Chytilová. Ona se hodně rozčiluje,  ale myslí to s herci dobře. Nebo taková Chantal, to je zase takový krásný francouzský přízvuk. Ona se nikdy nenaučí pořádně česky
a to je pro nás imitátory dobře, protože my to pak můžeme nádherně parodovat.

Hostem pátečního pořadu PéHá na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové bude houslový virtuos Jaroslav Svěcený.