Ve dvorské zoo to byl první  případ, kdy museli ošetřovatelé manipulovat s jedovatým hadem holýma rukama.

„V naší zoo jsou jedovatí hadi chováni zcela bezkontaktně. V případě  veterinárního zákroku jsme museli poprvé odchytit hada do vlastních rukou. Veterinář ovšem před samotnou manipulací kobru částečně uspal," uvedl zoolog Pavel Moucha.

Před operací museli ošetřovatelé, zoolog a veterinář vymyslet systém bezpečného odchytu. Zhotovili speciální vak ústící do průhledné plastové trubice, který se přiložil k odchytové boudičce v teráriu. „Jakmile jsme otevřeli dno boudičky, kobra spadla do pytle a ihned instinktivně vlezla za světlem do trubice, kde jí mohl veterinář bezpečně aplikovat lehká sedativa. Ve chvíli, kdy byla kobra dostatečně omámena, jsme přistoupili k jejímu uchopení holýma rukama, přemístění na operační stůl a její fixaci," přibližuje zákrok ošetřovatel Martin Smrček.

Veterinární zákrok trval necelou hodinu. Hadi mají pomalý metabolismus, bylo proto potřeba několik desítek minut počkat, než začala působit sedativa. Po zákroku byla kobra v pořádku vrácena zpět do terária.

Dvorská zoo chová jedovaté hady od začátku roku 2014 a v současnosti jich má více než dvacet.

Uštknutí může přivodit rychlou smrt
Prudce jedovatá kobra černá je největším africkým druhem kober, může dorůst délky až tří metrů. Obývá oblasti západní a střední Afriky. Mnozí herpetologové považují kobru černou za nejinteligentnějšího hada z afrických korálovcovitých. Uštknutí kobry černé má za následek vážné poškození nervové soustavy. Při velkém množství jedu vstříknutého při uštknutí může smrt nastat již do 30 až 120 minut.