Co bylo na počátku?
„Mám k Ronovu citový vztah, neboť jsem sem jako kluk jezdil za babičkou a dodnes tu stojí dům mého táty. Zároveň mám rád Itálii, mluvím italsky a chutnají mi kaštany. Kaštanovníky se v Itálii pěstují po staletí a jedlé kaštany určitě patří do tamější gastronomické kultury. Mně ale vždycky vadilo, že u nás naopak nejsou k dostání. A když už tu jsou, tak jde o čínský dovoz nedobré kvality, navíc špatně upečený. Tak jsem si řekl, že vymyslím obecně prospěšný projekt, jak dostat kaštany do míst, která mám sám tolik rád,“ vysvětluje autor nápadu Michal Pátek, který poskytne část vlastní zahrady i pro jakousi kaštanovníkovou školku, v níž dočasně zakoření stromky určené k následné výsadbě.

BĚH NA DLOUHOU TRAŤ
Vedení Ronova nad Doubravou už na nápad milovníka kaštanů kývlo a ještě letos má být vysazena na pozemcích města až stovka prvních stromů. „Zrovna tu připravujeme nějaké pozemkové úpravy a tenhle nápad do nich dobře zapadá. Mně se ta myšlenka celkově líbí, a jak dokládá příklad z nedalekých Nasavrk, kaštanům by se zde mohlo dařit,“ uvedl starosta města Marcel Lesák, který si podle svých slov dobře uvědomuje, že do doby, než se jedlé kaštany zařadí k ronovským symbolům, proteče řekou Doubravou ještě hodně vody.

„Mně samotnému ale nevadí, že stromy možná zmohutní až v době, kdy už tady sám nebudu. Důležité je, že zkultivujeme prostory, které dnes leží víceméně ladem, a že tu po sobě zanecháme něco pro budoucí generace,“ pokračuje ronovský starosta.

První lokality k výsadbě kaštanovníků už město vytipovalo a vyčlenilo pro ni také potřebných přibližně sto tisíc korun. Půjde o lokalitu u staré cihelny mezi Ronovem nad Doubravou a Biskupicemi. Aleje dalších kaštanovníků by později mohly vroubit i cesty v okolí města, které vzniknou v rámci dalších chystaných pozemkových úprav.