Nejčastěji se jednalo o lípy, z nichž některé dnes rostou na svém místě bez většího povšimnutí. Tak je tomu třeba v Zaječicích. „Při příjezdu od Chrudimě odbočíte za mostem doprava a zhruba po 300 metrech se nachází hasičská zbrojnice, od níž je už naše lípa svobody nedaleko,“ popsal stanoviště stromu, vysazeného 13. dubna 1919, starosta obce Róbert Pavlačič. Výsadbu solitérní lípy tehdy provedli členové Sokola. „Lípa je popsána v naší knize o Zaječicích, ale jinak na ní v obci nijak zvlášť neupozorňujeme ani se u ní nekonají žádné obřady,“ doplňuje Róbert Pavlačič.

V obci Krouna dodnes rostou dokonce hned čtyři lípy svobody. „Koncem měsíce dubna pořádal zdejší Sokol za protektorátu zdejšího zastupitelstva slavnost sázení lip Svobody. Slavnost byla tímže způsobem pořádána jako 3. listopadu, jen že za účastenství slabšího. Ozdobné lipky byly vezeny Sokoly a sedláky na dolní Krounu, kdež na tržišti vsazeny. Dítky zpívaly vlastenecké písně a hymny, žákyně V. třídy přednesla vhodnou báseň a učitel E. Šarapatka ve své řeči vysvětlil význam slavnosti. Jednu lípu vsadil Sokol, jednu obecní zastupitelé, jednu hasiči a jednu školní dítky. Do čtverhranu bude umístěn balvan s mramorovou deskou na paměť dne významného,“ ocitoval místostarosta Krouny Pavel Ondra dobový zápis o události.

Lípy v Krouně jsou ve velmi dobrém zdravotním stavu a místní jsou na ně patřičně hrdí. „Na své kořeny bychom neměli zapomínat, takže letos připravujeme ke stoletému výročí založení republiky dokonce novou výsadbu. Místa pro ni už máme vytipovaná,“ doplnil místostarosta.

Botanička Naděžda Gutzerová vysvětlila, proč se symbolem české státnosti stala právě lípa: „U prvních sídel našich předků rostly hlavně duby a lípy. Když se v roce 1848 sešel sněm německy mluvících zemí, zvolil si za svůj národní strom dub. Při následném slovanském sjezdu v Praze už šlo vlastně s ohledem na předchozí událost o jasnou volbu,“ říká botanička.