O minulém víkendu se poprvé vydal s fotoaparátem mezi své oblíbené jehličnany. „Teploměr ukazoval krásných 10 stupňů a velice mě překvapilo na dvacet momentálně rostoucích druhů hub, které obvykle nalézám nejdříve až v únoru či v dalších měsících,“ říká Jiří Laštůvka.

Mezi jeho fotografickými úlovky byly mnohdy takové druhy, které běžný houbař v lese ani nezaznamená, neboť bývají velmi drobné a zpravidla nemají kuchyňské využití. Sem patří třeba ohnivec rakouský, terčka šišková, černorosol bukový či různé druhy helmovek.

„Rostou ale i jedlé hlívy ústřičné a penízovky sametonohé či smrkové a objevuje se také ucho jidášovo. Při hledání hlívy je ovšem třeba koukat také na horní části stromových kmenů, protože tahle houba se může vyskytovat i v několikametrové výšce. V kuchyni lze hlívu využít jakýmkoliv způsobem. Zajímavé je i zmíněné ucho jidášovo. Když se totiž tahle houba usuší a později zase ponoří do vody, získá zpět svůj původní tvar a objem. Používá se například při přípravě jídel čínské kuchyně, ale dá se chroupat třeba i samotná,“ doplnil mykolog, jemuž krokoměr na konci procházky ohlásil poctivě ušlých šest kilometrů a fotoaparát se zastavil na čísle tří set vyfocených snímků.