Orlickoústecko – „Když jsme loni o Vánocích zjistili, že výplata za listopad nám možná přijde v polovině února letošního roku, nebylo nám zrovna moc do smíchu," konstatovala sociální pracovnice působící v jedné neziskové organizaci z Pardubického kraje.

Boj o holé přežití

„To už je hranice, kdy člověk opravdu bojuje o přežití. V takovém stavu se těžko dá spokojeně žít a pracovat," posteskla si sociální pracovnice.
„Člověk je šťastný za práci, kterou dělá, a má radost, když může klientům pomoci. Ale někdy máme obavu, abychom se z pracovníků neziskové organizace nestali spíše klienty některé z nich," dodává.
I taková může být realita, kterou v současné době zažívají některé neziskové organizace v Pardubickém kraji.
Na papíře sice může mít člověk jako zaměstnanec třeba 12 tisíc korun hrubého za měsíc, ale když vám na účet nepřijde ani zlámaná grešle, těžko se najíte složenkami za nájem…
A bohužel to není ani zdaleka ojedinělý případ, který se za poslední dobu v neziskovém sektoru přihodil…
Jak z toho ven? Jednou z cest může být zavedení víceletého financování, o kterém se sice v České republice už dlouhá léta hovoří, ale praxe zatím není tak růžová, jak by ji někdo třeba chtěl malovat…
Občas se zkrátka nad současnou situací přivřou oči, vždyť neziskové organizace si přece poradí, protože jsou na tento zavedený systém zvyklé.
To, že první tři měsíce v roce prakticky žijí na dluh a doufají, že se peníze nějak a odněkud podaří získat během roku,  je už vlastně takový nepříjemný každoroční folklór…

Je to reálné?

Zažívala ho každoročně i Naděje, která ve Vysokém Mýtě provozuje Dům pokojného stáří. Jaká bude situace letos? „Uvidíme. Letošní rok je jiný v tom, že do státního rozpočtu přibylo dalších asi osm set milionů, takže věříme a doufáme, že situace bude lepší než loni," uvedl oblastní ředitel Naděje Milan Nádvorník.
Myšlenka víceletého financování se mu líbí: „Víceleté financování by bylo vynikající. Byly by zajištěny alespoň základní provozní věci, dalo by i jistotu personálu, snížila by se fluktuace."
„Dovedu si představit, že by víceleté financování bylo možné u sociálních služeb. Už trochu méně u zájmových spolků,  jako jsou třeba včelaři či rybáři," řekl krajský radní zodpovědný za neziskový sektor Pavel Šotola. (td, miš)

David Svoboda, zakladatel a ředitel občanského sdružení Amalthea

„Víceleté financování by nám zajistilo, že bychom na začátku a na konci roku nežili v nejistotě, zda některou z našich služeb nebudeme moci dál poskytovat. Nyní se špatně plánuje, prakticky není možné dopředu říci, kterou službu můžeme rozvinout a kterou ne. Na začátku roku v podstatě žijeme na dluh. Pokud by bylo zajištěno víceleté financování, nemuseli bychom si půjčovat nebo hledat jiné zdroje na překlenutí této složité situace. Samozřejmě že vždy musí jít o smysluplné projekty, které budou zapadat do koncepce služeb, které jsou v dané lokalitě potřebné," konstatoval David Svoboda (na snímku), ředitel občanského sdružení Amalthea, které pomáhá především pěstounským rodinám nebo těm, u nichž hrozí riziko odebrání dítěte či těhotným ženám v krizi. (td)

Mají neziskové organizace důvěru? Ne všechny, upozorňuje poslanec Skalický

V Pardubickém kraji existuje na 5700 neziskových organizací, ale aktivních je odhadem pouze třetina. Spadají pod ně však i různé spolky a svazy, jejichž činnost často s neziskovým sektorem nesouvisí. „Obraz neziskového sektoru kazí zejména účelově zakládaná občanská sdružení a hnutí, která veřejnou prospěšnost pouze deklarují. Mám tím na mysli například organizace, jež byly založeny za účelem vyhnout se placení daně z přidané hodnoty nebo naopak získání peněz z hazardu," konstatoval poslanec Jiří Skalický (na snímku), který se na setkání se zástupci neziskového sektoru společně s ostatními poslanci a senátory z Pardubického kraje shodl, že je potřeba co nejdříve schválit zákon o statutu veřejné prospěšnosti. Ten už jednou poslaneckou sněmovnou prošel, ale Senát jej vrátil k dalšímu projednání. „Zákon má oddělit neziskové organizace od těch společností, které se za veřejně prospěšné jen schovávají. Kromě jiného by to umožnilo i snazší a přehlednější financování neziskovek," podotkl Jiří Skalický. (td)

„Neziskovky přijmou kontroly, když budou efektivní a věcné," tvrdí Šilar

„Je pravdou, že některé pseudoneziskovky kazí image celému sektoru tím, že přes ně utíkají peníze, protože se jejich prostřednictvím financují politické strany nebo různé lobbistické zájmy. Proto neziskové organizace musí přijmout kontroly, ale ty, které budou efektivní, věcné, a ne byrokratické, což se bohužel mnohdy děje," řekl senátor Petr Šilar (na snímku), který je předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti SKP-Centrum. „Neziskový sektor se vyvíjel, ale teď podle mého názoru nastala vhodná doba pro to, abychom přistoupili k jeho víceletému financování," dodal Petr Šilar. (td)

Víceleté financování a plánování by přineslo stabilitu a kontinuitu, říká Dan Dostrašil

Ústí n. O. –  Víceleté plánování a financování není nic nového, už tu byly individuální projekty vyhlašované na více let, které umožňovaly nějaké plánování, rozvoj a také dávaly určitou jistotu pracovníkům, kteří se v nich angažovali," říká správce jednoty bratrské v Ústí nad Orlicí Dan Dostrašil. Sám má bohaté zkušenosti z činnosti neziskovek, mj. stál u zrodu volnočasových  klubů  MarinG(O)Dka a Kamin zaměřených na děti a mládež.
„Někde ještě individuální projekty fungují, jinde byly omezené na rozpočet Evropské unie, takže už nepokračovaly. Takže se o tom musí zase začít mluvit. Znovu říkám, že už to tady fungovalo a představovalo to pro dotčené organizace určitou stabilitu, kontinuitu," připomíná Dan Dostrašil.
Práce „z roku na rok" má  podle názoru ústeckého aktivisty řadu úskalí. „Uspějete s projektem, musíte ho ovšem k poslednímu dni roku skončit, odevzdáte vyúčtování, podáte žádost a v dubnu se dozvíte, jestli budou další peníze. Takže pracovníci, kteří slíbili, že projekt bude mít udržitelnost, musí až do dubna pracovat z nějakých rezerv, a to vlastních, rodinných, ne organizace, protože ta musela všechno utratit. A když peníze přišly, tak potom se zbylých tři čtvrtě roku  snažili nějak si zisk ušlý za první čtvrtletí vynahradit. To je ovšem pro lidi s rodinou nebo hypotékou nepřijatelné. Bývají to nadšenci, často po  škole… Vezměte třeba náš klub   Kamin. Ten sice funguje  dál, ovšem ti, kdo v něm pracují, jsou jako nezaměstnaní na úřadu práce a čeká se, kdy se podepíše smlouva s městem a město zase čeká, zda mu vyjde dotace… To je pro ně hrozně náročné, ti lidé tu práci musí mít jako poslání, taková organizace musí hrozně moc věřit tomu, co dělá," mluví Dan Dostrašil o svých zkušenostech.
Zmiňuje také skutečnost, že je v sociálních službách jako nejčastější důvod fluktuace pracovníků „syndrom vyhoření": „Po dvou, třech, někdy po pěti letech mění místo, důvodem je nestabilita v systému neziskovek. Pak se ve všech komisích, při dlouhodobém komunitním plánování stále mění lidi, ženy možná odcházejí na mateřskou, ale u chlapů hraje roli hlavně nejistota ve vztahu k dalšímu  fungování. Fluktuace je v neziskovkách, v sociálních službách doslova mor."
Víceleté financování a plánování je podle  Dana Dostrašila jednoznačně správným krokem k tomu, aby se neziskovkám žilo lépe. (ký)

Na sociální služby bude o 31 milionů více

Pardubice – O 31,3 milionu korun se zvýší částka pro poskytovatele sociálních služeb na zajištění jejich fungování na území Pardubického kraje.
Skoro 385 milionů
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro letošní rok stanovilo její výši na 384,7 milionu korun.
„Jsem rád, že letošní rok nebude opakováním krizového stavu předcházejících let v oblasti financování sociálních služeb," řekl krajský radní pro oblast sociálních věcí a neziskového sektoru Pavel Šotola (na archivním snímku Jiřího Sejkory).
Od roku 2010 dotace stále klesaly, přitom se zvyšovaly požadavky na kvalitu sociálních služeb a především vzrostly náklady na poskytování těchto služeb. Některé organizace se tak ocitly na samé hranici přežití.
Pardubický kraj jako navrhovatel dotací pro jednotlivé sociální služby zaslal na MPSV požadavek návrhu rozdělení dotací. O tom by mělo rozhodnout do konce ledna a první dotace by měly být vypláceny v obvyklém termínu na počátku dubna.
Navýšení částek
„Letošní rok by tak mohl být pro sociální služby rokem stabilizačním a měl by znamenat i určitou jistotu pro poskytovatele sociálních služeb a jejich zaměstnance," dodal radní Pardubického kraje.
U většiny sociálních služeb dochází k navýšení částek dotací oproti předchozímu roku.
Ovšem s ohledem na princip vícezdrojového financování sociálních služeb se budou na jejich finanční podpoře muset i nadále spolupodílet jak Pardubický kraj formou grantů, tak i jednotlivé obce.
„Jen díky propojení veřejných zdrojů se může nastavit stabilní a efektivní systém financování sociálních služeb," uzavřel Pavel Šotola. (pad)

Kam pro další informace
V Pardubickém kraji působí Koalice nevládek Pardubicka (KONEP), která je otevřeným sdružením neziskových organizací. Jejím dlouhodobým cílem je podporovat vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností a pomáhat v rozvoji neziskových organizací. Na jejich webových stránkách www.nevladky.cz najdou zájemci informace, které se týkají aktuálních dotačních příležitostí, plánovaných i proběhlých akcí neziskových organizací, obsahují i adresář neziskových organizací v kraji a další informace.
Svůj portál mají také neziskovky, které působí na území Místní akční skupiny Orlicko. Stránky neziskovkyorlicka.cz obsahují mj. kalendář akcí, databázi subjektů, aktuality z regionu či nabídky neziskových organizací.