Na obsahu stránky Studentského deníku se podílejí středoškoláci z celého východočeského regionu, a to jak textem, tak fotografií. Studenti si vybírají vlastní témata, která je zajímají a vážou se k jejich regionu. Projekt je realizován za podpory společnosti RWE.

Ve Skutči si připomněli ruské Soči vlastní olympiádou

Skuteč - Už devátý ročník dětské majálesové olympiády hostilo skutečské gymnázium. Letos přijaly pozvání hned čtyři základní školy z okolí, a to ZŠ Komenského Skuteč, Gymnázium Skuteč, ZŠ Hrochův Týnec a ZŠ Luže.  Tento rok byl název olympiády jasný –  Oči v Sochi. Soutěžilo se jako vždy jak ve sportovních, tak ve vědomostních disciplínách.

Barevné stužky

Olympiáda byla zahájena mezi 8. a 9. hodinou ranní, po slavnostním projevu a přivítání škol se žáci odebrali na svá stanoviště. Během celé akce nám počasí přálo a naštěstí nebyla potřeba ani pardubická záchranná služba, která na olympiádu dohlížela už podruhé. Soutěžení v jednotlivých stuhách – každá z nich, odlišena svou barvou, představovala vědomostní nebo sportovní disciplínu – probíhalo zhruba do jedné hodiny odpoledne.

Po celodenním napínavém klání  se na prvním místě umístila ZŠ Komenského, na druhém Gymnázium Skuteč a na třetím ZŠ Hrochův Týnec. Bramborovou medaili si odvedla na konečném čtvrtém místě  ZŠ Luže.

Michal Neumann a Magdalena Filipi, Gymnázium Skuteč

Dětská olympiáda nalákala davy

Skuteč - Soutěžící i fanoušci si užívali skutečskou dětskou olympiádu plnými doušky. Účast byla skutečně hojná, dorazily celkem čtyři školy. Tři základní a pořadatelské Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů. Jednotlivé disciplíny odlišovaly barevné stuhy.

Mýma očima: Sluchátko proti naslouchátku

Hradec Králové - Nástup horkých letních dnů znamená kromě návalu na Flošně také spoustu upocených a ulepených pasažérů. Vy, zcestovalí Hradečáci, kteří z hlavy sypete časy odjezdů dvojek, patnáctek a šestadvacítek, jistě víte, že prostor autobusu není místem bůhvíjakého bratříčkování. Ale v létě, kdy rtuť teploměru již není možno udržet v trubičce a rozbíhá se do krajiny, nepřátelská atmosféra ještě houstne.

Hustá atmosféra

Zrovna minulý pátek jsem byl svědkem onoho houstnutí. Horko jako v psírně ještě znásoboval pach cestujících, jejichž množství se hravě vyrovnalo počtu drahých parkovacích míst v centru města.  Napráskaný trolejbus číslo šest směřující na hradecký terminál se měl za malý okamžik stát jevištěm pro dva charaktery, které jako by si odskočily sehrát tuto etudu z nějaké francouzské absurdní komedie.

Hůlka jako meč

Jako první na scénu nastupuje zástupce mladé generace. Nacvičenými pohyby se proplétá davem k jediné volné sedačce uprostřed vozu. Druhými dveřmi nastupuje aktér číslo dvě – stařeček, který se také proplétá davem, ale místo ladných pohybů používá svou hůlku jako meč. Tu propíchne starší dámu, tu uštědří pořádný kopanec mamince s dítětem a groteskně se probíjí dále.

Volná sedačka jako afrodiziakum

Střídavě otáčím hlavu a pozoruji. Oba mají stejný cíl – volnou sedačku. Mladší z nich zásluhou náskoku dorazí k sedadlu první a vítězoslavně usedá. Ne tak stařeček. Z posledních sil se ohání hůlkou, ale není mu to nic platné. Zkouší tedy jinou taktiku.

Kmet jako páv

Načepýřený jako páv se promenáduje kol sedačky v naději, že své místo přece jen usurpuje. Mladík se zdá být netečný. Náš kmet rozpálený doběla se rozhlíží okolo a hledá podporu. Všichni unaveně sedí a koukají kamkoli, jen ne na něj. Zdá se, že mu nikdo na pomoc nepřijde.

Jsme stejní

V tom mi ale přijde na mysl jiná myšlenka. Jsme všichni stejní. Podívejme se na mladíka a stařečka. Oba za sebou mají  perný den. Oba chtějí sedět. Oba mají něco v uchu. Co na tom, že mladík poslouchá hudbu, zatímco stařík s naslouchátkem je rád, že vůbec něco slyší. Škoda. Možná, kdyby si svá zařízení vyměnili, mohli by sedět zapředeni v hovoru jeden vedle druhého.

Martin Tulka, Gymnázium J. K. Tyla, Hradec  Králové

Čechům na inlinech fandili v Pardubicích Brazilci i Australané

Pardubice - Po třech letech se nejlepší inline hokejisté světa sešli opět na východě Čech. V roce 2011 se pardubická ČEZ arena postarala o přepsání návštěvnických rekordů – v průměru  přišlo 1401 diváků na zápas. A jako třešnička na dortu z toho byla zlatá medaile pro Českou republiku. Národní dres tehdy mimo jiné oblékli i hokejoví mistři světa z Německa 2010 Karel Rachůnek a Tomáš Mojžíš. I letos nebyla nouze o zajímavé okamžiky.

Zatímco v ČEZ areně byly k vidění taktické bitvy s napínavým rozuzlením, v malé hale se hrálo jinak. Přednost před taktikou dostala tvrdost, nasazení, bojovnost a obětavost. Samotní hráči si atmosféru mistrovství náramně užívali. Mně se třeba poštěstilo sednout si v hledišti vedle australského národního týmu  a v kotli jsem sledoval, jak na popěvek „Kdo neskáče, není Čech!" hopsá banda Brazilců.

Na české zápasy se v hledišti sešlo vždy kolem 2000 diváků. Trenér Petr Hemský povolal do boje tři hokejová esa.  A při představování hráčů před zápasem bylo z hlediště jasně slyšet, kdo je tu doma – Jan Buchtele, Aleš Hemský a gólman Dušan Salfický.

Poslední jmenovaný dostával svými neuvěřitelnými zákroky obecenstvo do varu, za což byl vždy po zásluze odměněn skandováním „Dušan, Dušan!", načež vždy poděkoval směrem ke kotli zdviženou lapačkou. V rozhodujícím zápase, ve čtvrtfinále proti Kanadě, tomu nebylo jinak.

Hned v první čtvrtině likvidoval nebezpečnou kličku jednoho z Kanaďanů po haškovsku – na zádech s vyrážečkou přilepenou na brankové čáře. Pak Vladimír Kameš překonal brankáře Leggata a hala poprvé explodovala nadšením.

Na začátku druhé části sice Kanaďané odpověděli, ale domácí odskočili díky trefám Michala Šima a Petra Šenkeříka na dvě branky. Pak ale přišel klíčový moment zápasu. Český tým přidal čtvrtou branku, jenže rozhodčí ji neuznali. „Nechápu, proč na turnaji nejsou videorozhodčí. V takhle důležitých utkáních to může být rozhodující," řekl po utkání asistent českého trenéra Jan Procházka.

Po této sporné situaci Kanaďané otočili třemi brankami skóre. Hráči se s takovým výsledkem nehodlali smířit a s mohutnou podporou všech diváků v hledišti Patrik Šebek tři minuty před koncem vystřelil – a puk skončil v síti. V tu chvíli byla celá hala na nohou, zápas strhl úplně všechny. Zápas musely rozhodnout až samostatné nájezdy. Ty nakonec dopadly v neprospěch domácích a Češi vypadli ve čtvrtfinále.

Jakub Hledík, Gymnázium Skuteč