Litomyšlský renesanční zámek, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, ministerstvo možná za až tak významnou památku nepovažuje. Projekt „Božský zámek“, se kterým se do výzvy ministerstva přihlásil Národní památkový ústav, pod jehož správu litomyšlský zámek spadá, se totiž podpory z evropských fondů nedočkal.

Ministerstvo vybralo 43 z 88 přihlášených projektů, mezi příjemce rozdělilo 3,079 miliardy korun. Litomyšlský zámek skončil na čtyřiadvacátém místě pod čarou. Jen o dvě příčky výše se v hodnocení ministerstva umístil projekt na rekonstrukci Panského domu. Dohromady žádali památkáři na opravy obou objektů o čtvrt miliardy korun.

„Jsme samozřejmě velice zklamaní, že jsme neuspěli, víme, že zámek je památka UNESCO, že je to klenot naší země,“ říká tisková mluvčí Národního památkového ústavu Lucie Bidlasová. „Jsme přesvědčení, že jsme zvolili dobrý tým, který zpracovával projektovou dokumentaci. Největší potíž, proč projekt neuspěl, byla zeleň. Byla to jediná věc, na které jsme v hodnocení ztratili body,“ upřesňuje mluvčí.

ZÁMEK LITOMYŠL. Ilustrační foto.Zdroj: Deník/ Jitka Šteflová

Zámecký park, který má v dlouhodobém město Litomyšl, už v minulosti finanční prostředky z integrovaného regionálního operačního programu čerpal, proto nebylo podle Lucie Bidlasové možné zeleň do projektu zahrnout. „Projekt jsme psali na rekonstrukci zámku. Kdybychom zahrnuli i zeleň, tak bychom omezenou výši prostředků, o kterou bylo možné v programu žádat, překročili. A zeleň bychom samozřejmě do projektu zahrnuli, pokud by byla v nepořádku, ale prioritou pro nás je památka jako taková,“ vysvětluje Lucie Bidlasová.

Národní památkový ústav se však nevzdává a věří, že se peníze na opravu litomyšlského zámku nakonec najdou. „Od chvíle kdy jsme obdrželi rozhodnutí, že jsme neuspěli, tak naše vedení vyjednává. Hledáme další možnosti financování, protože jsme si vědomi, že zámek ty finance potřebuje,“ ujišťuje Lucie Bidlasová.

Památkáři doufají, že přijdou na řadu ve druhém kole. Z ministerstvem alokovaných 5,650 miliard bylo prozatím rozděleno něco přes tři miliardy. „Věříme, že uspějeme, právě proto, že je to památka UNESCO, takže bychom mohli mít přednost před ostatními uchazeči. A věříme, že při dalších jednáních budeme moci více zdůraznit, že zeleň nemohla být do projektu zahrnuta. Jinak jsme ve všech ostatních bodech měli hodnocení na maximum,“ nastiňuje další strategii mluvčí.

Neúspěch v dotačním řízení rozladil i starostu města Radomila Kašpara. „Pod tlakem všechno změřit a správně porovnat a obodovat, ztrácíme normální selský rozum. Máme tady památku UNESCO, která je v takovém stavu, že dělá tomuto státu ostudu. Máme tady dotační titul, který mluví prioritně o památkách zapsaných na indikativním seznamu kulturního dědictví této planety, a pak nějakým matematickým bodováním Národní památková ústav vyhodíme z kola ven,“ nebere si litomyšlský starosta servítky. „Myslím si, že je neudržitelné mít opravené všechny chlívy okolo a perla bude chátrat dál,“ zlobí se starosta a naráží při tom na kompletní rekonstrukci, kterou zámecké návrší prošlo v nedávné době.

Na otázku, která se objevila na sociálních sítích, proč nedá peníze na opravy zámku město, starosta odpovídá: „Zámek je v majetku státu, ne města. Bohužel nejsme tak bohatí, abychom mohli dát Národnímu památkovému ústavu 250 milionů na jeho opravu. To je dle mého názoru úloha státu,“ říká Radomil Kašpar.