Nicméně jak se posléze ukázalo, magické datum připadá na pátek. Sice na den z obou stran sevřený volnem a ještě o prázdninách, nicméně i tak je to pro mnoho členů příbuzenstva stále pracovní den. Praktičnost zvítězila nad numerologií a my ustoupili s termínem svatby až na sobotu osmého. Jak se ukázalo, podobný nápad mělo hodně snoubenců, takže při výběru volných termínů pro obřad na pardubické radnici se pomalu strhla virtuální bitka.

Jakkoliv magické datum 7. července vypadá (a dobře se pro potřeby následných výročí pamatuje), váže se k němu celá řada nevýhod. Přeci jenom, je to v létě, takže hrozí vedra. A já patřím k lidem, kterým stačí pětadvacet stupňů, aby se začali roztékat. Nebo hrozí naopak bouřky a déšť. Potivá část příbuzenstva se mnou v čele tento atmosferický jev vítá, ale chcete riskovat obřad pod širým nebem s blesky nad obzorem? Nám se nechtělo. Při plánování se proto počítalo s takzvanou „suchou“ a zároveň klimatizovanou variantou obřadu i následného pohoštění.

Další potíž na obzoru - na 5. července připadá oslava příchodu Cyrila s Metodějem a o den později vzpomínka na justiční vraždu českého kazatele Jana Husa, což jsou státní svátky. Pokud chcete něco zařídit na poslední chvíli, nemusí se to vždy podařit.

Najdou se i pozitiva. Kdyby se totiž náhodou svatba 7. července nevyvedla, lze to přidat k dalším trýznivým výročím, která si naše země po smrti Jana z Husi první červencový týden připomíná.

Lukáš a Míša