Sebevražd na kolejích rok od roku přibývá. Koridory vedou

„Pi střetu vlaku s osobou ročně zahyne na železnici nejvíce lidí, přičemž v letošním roce eviduje Drážní inspekce extrémní nárůst počtu střetů vlaku s osobou i usmrcených při těchto nehodách. V porovnání s rokem 2009 vzrostl počet těchto nehod o téměř 33 procent a z usmrcených o necelých 25 procent," řekl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Mrtvých skutečně přibývá rok od roku, letošek je v tomto trendu ale skutečně katastrofický. Do 19. května takto v celé  zemi zemřelo 86 lidí, během uplynulého týdne pak dalších pět lidí.

Koridor v okolí Pardubic, po kterém vlaky jezdí až 160 km/h, se na této smutné statistice podílí velkou měrou. Letos se tu stalo už sedm srážek, všechny skončily smrtí.

To, že šlo o sebevraždu, se podaří prokázat zhruba ve třetině případů. Tyto oficiální závěry jsou založené například na výpovědi strojvedoucích, jak se daná osoba před střetem chovala.

Odborníci však odhadují, že sebevražda stojí ve skutečnosti za každou druhou srážkou. Zbytek je zaviněn nedostatečným rozhlédnutím člověka před přejezdem či přebíháním přes koleje.

Koridor u Pardubic je přitom sebevrahy zvlášť vyhledávaný. Všech sedm letošních „smrťáků" v Pardubickém kraji se stalo právě na trati mezi Přeloučí a Kostěnicemi.

„Všechny tyto nehody se staly do 14 kilometrů od Pardubic," potvrdil Drápal.

V celém Královéhradeckém kraji se letos staly pouze tři podobné tragédie. Počátkem ledna zemřel člověk na trati mezi Libuní a Jičínem, o tři týdny později srazil vlak chodce v Trutnově. Mnohem tragičtější skóre měl Pardubický kraj kvůli svému koridoru i v minulých letech.

Vlaky na něm totiž místy jezdí až 160 km/h a i na rovném úseku, kde je osoba na kolejích z dálky vidět, je kvůli vysoké rychlosti téměř nemožné kolos včas zastavit.

„Za skutečně ideální viditelnosti vidí strojvedoucí osobu v kolejišti maximálně na půl kilometru. Brzdná dráha rychlovlaků je však delší, pohybuje se kolem jednoho kilometru," dodal mluvčí inspekce Drápal.

Naposledy se takto provoz na hlavním koridoru na několik hodin zastavil 10. května přímo na pardubickém nádraží. Vlak tam srazil ženu, která si ovšem možná jen v oblíbeném místě zkracovala cestu přes koleje.

Střety vlaků se přitom téměř výhradně týkají mužů. „Z podrobných statistik Drážní inspekce dále vyplývá, že účastníky střetů v roce 2013 byli nejčastěji muži (83 %) a jen v 17 % ženy," dodal Drápal.

Tyto střety s sebou nesou i tisíce naštvaných cestujících kvůli zpoždění, finanční újmu však většinou nesou i pozůstalí po obětech neštěstí. České dráhy po nich v případě, že nešlo o dítě či mladistvého, vymáhají odškodné v řádu několika desítek tisíc korun. A to právě na zaplacení škod kvůli zpoždění. Někdy se k tomu přidají i škody například na brzdách.