S dětmi je nutné o válce mluvit, dezinformace do školy nepatří, říkají ředitelé

Podle ředitele Základní školy Komenského v Ústí nad Orlicí Radka Škarky bylo jednání učitelky velmi neprofesionální. „Ať si myslí, co si myslí, může svůj názor ventilovat žákům inteligentněji,“ řekl Škarka.

Pokud by takováto situace nastala v jejich škole, Škarka by si v první řadě pozval učitelku na pohovor. V tomto ohledu podle něj pražská škola nepostupovala dobře, protože situaci s učitelkou řešila až s velkým odstupem.

Podobný názor má i ředitel Základní školy Třebovská v Ústí nad Orlicí Pavel Svatoš. „V první řadě bych chtěl mluvit s daným člověkem, co ho k tomu vede a z čeho čerpá. Pokud se jedná o jeho osobní názory a pocity, požádal bych ho, aby si je nechal do jiného prostředí a ne tam, kde dochází ke vzdělávání žáků,“ dodal Svatoš.

Podle něj je v současné době nejlepší propojit debatu i přímo s dětmi z Ukrajiny, kterých mají na škole osm. Ve škole jim pomáhají ukrajinské děti, které do třídy začaly chodit už před válečným konfliktem.

Kauza pojistných podvodů: Smlouvy jsem nečetla. Některé podpisy nebyly moje

S tím souhlasí i Škarka. „Děti si mezi sebou ty zážitky řeknou tak, jak to skutečně je. To jsou informace hned z první ruky a nemusí přemýšlet o tom, jestli je to propaganda jedné, nebo druhé strany,“ konstatoval.

Podle ředitelky Základní školy Pardubice – Svítkov Moniky Dobruské by však děti měly mít od těchto témat trochu volnost. „Myslím si, že děti mají svých problémů dost a řešit válečný konflikt ve škole nám moc nepřísluší,“ uvedla Dobruská s tím, že v případě nutnosti mají dané postupy, jak s dětmi o těchto tématech mluvit.

Podle ředitele Základní školy Bohemia v Chrudimi Martina Slezáčka je snadné jednání pražské učitelky hned odsoudit, ale je třeba si uvědomit, že může dojít k nedorozumění. „Pokud by nastala situace, že učitelka ‚omylem‘ žákům předloží nepravdivou informaci, následně je s tím konfrontována a uzná, že to byla chyba, je to v pořádku. Zatím to ale vypadá tak, že učitelka opravdu věří tomu, co dětem říkala,“ uvedl Slezáček.

Ředitel Gymnázia Mozartova v Pardubicích Petr Harbich se v této situaci odvolává na zákon. „Každý pedagogický pracovník má dodržovat zákonné normy, v prostředí školy dané zejména školským zákonem. Jednání paní učitelky tyto normy určitě nesplňuje,“ řekl Harbich.

Radní pro odbor školství v Pardubickém kraji Josef Kozel poznamenal, že škola je vhodným prostředím i pro debatu o válce. „S dětmi se musí mluvit o všem, co se děje v jejich prostředí, tím se vychovávají a tím nám rostou. Zcela nepochybně je role učitele v tom, aby s dětmi otevřeně komunikoval. Ale určitě to nesmí být jednostranné a tendenční,“ konstatoval Kozel.

Adrenalin sto metrů nad zemí. Lávka Sky Bridge 721 přináší neuvěřitelné výhledy

Podle mluvčího pardubického primátora Radka Jelínka je debata ve školách na místě. “Určitě je třeba se žáky škol o situaci na Ukrajině mluvit. Je potřeba podávat objektivní informace, jakékoliv dezinformace či manipulativní informace jsou nepřípustné,” řekl Jelínek.

Vedoucí vzdělávání pobočky Paměti národa Východní Čechy Lukáš Peška doporučil při hovorech s dětmi hledět hlavně na jejich věk. „Informace, které se dětem podávají, by měly odpovídat tomu, aby je dokázaly ve svém věku vstřebat. Když se otevře takové téma, tak by se dítě mělo cítit v klidu a pohodě. Je tedy nutné vytvořit v tomto duchu podmínky pro rozhovor,“ vysvětlil.

Zároveň je podle něj důležité dětem říci, že je v pořádku se bát. „Děti při takovém tématu mohou pociťovat strach. Tyto pocity jsou naprosto přirozené a je normální, když se bojí. Stejně tak se mohou bát i dospělí. Mluvme tedy s dětmi o strachu a o tom, ať o svých pocitech hovoří,“ uvedl Peška a dodal, že je také dobré popsat dětem, že je důležité pomáhat, a ukázat jim, jak různé organizace fungují.