„Koncem dubna jsem v Orlickém deníku objevila nabídku na společné hubnutí. Hned jsem zavzpomínala na svůj zatím první a poslední velký hubnoucí pokus – zhruba před deseti lety se mi v několikaměsíčním kurzu STOB díky počítání kalorií a pravidelnému cvičení podařilo zhubnout dvanáct kilo, ze 76 na 64 kg. Jenže pak kila začala – asi i díky sedavému zaměstnání – zase postupně nenápadně přibývat.
Dnes mám o šest kilo víc, než jsem měla tehdy, kdy se mi to zdálo už neúnosné. A navíc mi před rokem zjistil můj obvodní lékař tak zvýšený cholesterol, že musím užívat prášky.
Takže jsem si řekla, že bych si mohla zkusit dát dárek ke svým padesátinám, které oslavím o prázdninách. Bylo by přece fajn, kdybych do té doby zhubla zase aspoň na těch 76. A ještě lepší by bylo, kdybych se do podzimu, kdy má společné hubnutí končit, mohla zase přiblížit té váze, kterou jsem měla před deseti lety. To už je ale asi vidina nepříliš realistická…
Přihlásila jsem se tedy na úvodní vyšetření hned v prvním termínu – 3. května. Úvodní měření a vážení jen potvrdily to, co jsem věděla.
Doktor Leoš Středa mi doporučil svou nízkosacharidovou dietu (Středa life), při které se prý tuky v těle mění na potřebné (ale potravou nedodávané) sacharidy a díky tomu se daří hubnout. Nevýhodou je, že k této přeměně začne docházet až po několika dnech, kdy tělo vyčerpá své zásoby. A že každé porušení diety (i jednodenní) způsobí nutnost opětného několikadenního „startu".
Pokud se člověk má vejít do denního povoleného počtu 30 jednotek („středíků"), musí v podstatě vynechat přílohy a sladkosti. To je podobné jako u redukční diety, kde ale jednodenní „hřešení" neznamená zase až tak velký problém. Velmi nízké, většinou nulové hodnoty jednotek mají nejrůznější druhy masa, takže člověk nemusí trpět hlady. A také není problém vařit a jíst jídla společně s rodinou, jen v podstatě bez brambor, rýže, těstovin nebo pečiva. To všechno vypadá docela příjemně. Ale dost mne zaskočila informace, že poměrně vysoké bodové hodnoty má ovoce. K létu, které se blíží, čerstvé ovoce patří. A být bez vitamínů se mi nechce…
Nakonec jsme se s dr. Středou domluvili, že tuhle dietu přece jen  zkusím. Ideální prý je nastartovat ji hladovkou, která trvá cca 36 hodin – od večeře, přes celý jeden den do další snídaně.
V lékárně jsem si hned koupila sladidlo, které budu potřebovat do kávy (kostka cukru nebo lžíce medu má 16 jednotek, tedy přes polovinu povolené denní dávky!). A cestou domů jsem si ve vlaku pročítala podrobné informace a tabulku ohodnocující jednotlivé potraviny. Nevypadá to tak špatně, do denního maxima bych se měla vejít i s nějakou zeleninou a doporučeným jedním krajícem tmavého chleba denně. Jen jahod, na které se každý rok těším, nebudu moci sníst třeba půl kila denně, ale tolik se nám jich stejně na zahrádce neurodí…
Na každé cestě čekají překážky. Pro mne tou první byla poznávací cesta do Belgie, na kterou jsme s rodinou vyráželi v neděli ráno. Belgické čokoládové pralinky jsou vyhlášené, ale 10 deka je za 46 jednotek. A pouhých 10 ks (!)  bramborových hranolek, za jejichž kolébku se tato země považuje, má 20 jednotek… Možná bych vydržela den, dva, ale pak bych asi limit překročila. A byla bych na sebe naštvaná. Rozhodla jsem se tedy, že Středovu dietu začnu dodržovat o týden později, ale s jídlem to během cesty stejně nebudu nijak přehánět (tedy nic ve stylu: užít si, než začne omezení). Hranolky jsem si jako přílohu dala dvakrát, pralinky každý den tak tři. Obešla jsem se tak bez trápení a výčitek. Doma jsem pak  zjistila, že jsem nepřibrala (ale ani nezhubla).
Cestou jsem si nad tabulkou potravin plánovala stravovací strategii. Hned po příjezdu (v pátek večer) jsem zahájila „startovací" hladovku. V sobotu bylo chladno, dost jsem pila teplý čaj – samozřejmě neslazený, ale na ten jsem zvyklá a chutná mi. Bez větších problémů jsem vydržela do nedělního rána, kdy jsem vážila o kilo méně.
K obědu jsem uvařila velký hrnec hovězího vývaru s trochou zeleniny, rodině jsem přidala jako vložku oblíbený svítek. Užila jsem si i pečenou rybu se zeleninovou oblohou (salát, kousek papriky a rajčete – váhu na porce potravin mám ještě z doby před deseti lety, takže si to mohu spočítat docela přesně). Rodina měla samozřejmě brambory jako přílohu a pochutnali jsme si všichni. Ke svačině nechyběl můj oblíbený bílý řecký jogurt. Na večeři jsem si plánovala šunku (0 bodů !), ale zjistila jsem, že se jaksi „vypařila" z lednice. Posvačil ji jeden ze synů. Naštěstí jsem měla ještě nějaké „volné" jednotky, takže jsem si mohla dát sýr a zeleninu… Přesvědčila jsem se, že pokud si to člověk trochu rozmyslí, měl by se do denního limitu při stravování doma vejít bez problémů.
Ale jak to bude při nějaké oslavě? To uvidím už tuto sobotu – čeká mne výroční setkání se spolužáky ze základky. Jídlo si naštěstí asi budeme objednávat sami, takže snad nebude problém dát si maso jen se zeleninovou oblohou. Přípitek sektem by znamenal tak třetinu denní bodové hodnoty, ale třeba se podaří domluvit suché bílé víno – to jsou tak 2 jednotky  za sklenku… Tak se mi snad podaří nepřerušit dietu hned po týdnu.
Do narozenin mi zbývají dva měsíce. Rozumné je prý hubnutí zhruba půl až jednoho kila týdně. Takže reálný cíl je mít do té doby tak 5 kg dole. Vydržím to?"