Řidiči v našem kraji si stěžují na stav zdejších silnic. V jiných regionech je prý u cest II. a III. třídy situace mnohem lepší.
Hejtmanství se brání, že máme oproti jiným krajům jednak velmi hustou síť silnic, jednak nižší příjmy z rozpočtového určení daní než jiné kraje.
„Stačí vyjet na Moravu, do západních Čech, vlastně kamkoliv, a okresky tam jsou opravené, kolikrát jak nové,“ řekl Pavel Kutan z Chrudimska.
„Jezdím jako obchoďák po jižních Čechách a Vysočině, a s tamními silnicemi se ty naše nemůžou vůbec poměřovat,“ přidal se Zdeněk Truhlář z Litomyšle.
Silničáři si brání
Krajští silničáři oponují, zdání prý klame.
„Myslím, že stav silnic nižších tříd je ve všech regionech Česka zhruba stejný. Zjišťovali jsme například rozdíly na 'hraničních' přechodech z Pardubického do ostatních krajů, kterých je zhruba 120, a je to z hlediska jejich stavu půl na půl. Některé silnice mají lepší sousedi, jiné my,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Šéf krajských cestářů Němec podotkl, že Pardubický kraj má rovněž velmi hustou síť silnic. V přepočtu na kilometr čtvereční je tu 796 metrů silnic (včetně státovek), což je druhá největší hustota v Česku hned po Středočeském kraji. Právě střední Čechy Němec zmínil jako region s nejtristnější silniční sítí.
„Je to logické, je to obrovský kraj s velkým množstvím sídel a jedenácti okresy. Opakem je Vysočina, kde mají silnice nyní skutečně pěkně opravené. Náš kraj je podle mého názoru zhruba na průměru,“ dodal.
Pardubické hejtmanství navíc tvrdí, že podfinancování zdejších silnic například právě vůči Vysočině je dáno letitou horší finanční situací našeho kraje.
„Už od vzniku krajů je pro náš kraj diskriminační nastavení rozpočtového určení daní. Zatímco Vysočina má o 10 tisíc méně obyvatel, z výnosu daní dostává od státu 5 miliard korun ročně, zatímco my 4,3 miliardy. Naší druhou zátěží je financování ztrát nemocnic v minulých letech, což Vysočina díky stabilnímu zdravotnictví z 90. let nemusela řešit. Tady pak ty peníze chybějí,“ tvrdí hejtman Martin Netolický.
Dodal, že dnes už je krajské zdravotnictví konsolidované a do krajských silnic jde 1,5 miliardy ročně. Víc opravovat prý nelze kvůli technickým omezením. „Ještě více uzavírek by už bylo pro silniční síť neúnosných,“ dodal.
Někdy jsou ale zarážející priority kraje při opravách silniční sítě. Příkladem je okolí Miřetic na Chrudimsku, kde jsou prakticky všechny okresky v katastrofálním stavu. Hejtmanství ale chce místo nich opravit jinou zdejší silnici, která je však naopak jako jediná v okolí v dobrém stavu – a to z Miřetic do Dřeveše. Důvod? Jen proto, že vede přes pietní území Ležáků, kam se každoročně sjíždějí vládní delegace. Ze stejného důvodu byla tato silnice udržována i za minulého režimu.
Silnice v kraji
- Jen silnic druhých a třetích tříd je v Pardubickém kraji 3649 kilometrů. A z toho bezmála třetina jen na Chrudimsku, které má velmi roztříštěné a husté osídlení, silniční síť je v tomto okrese druhá nejhustší v Česku.
- Zmíněných 796 metrů silnic na kilometr čtvereční v kraji zahrnují pouze skutečné silnice, nikoliv místní komunikace, jako jsou ulice ve městech a obcích.
