„Nemám co skrývat," říká Libor Vylíčil, ředitel Litomyšlské nemocnice, kterého anonym obvinil z obohacení se na rekonstrukci nemocnice. Působí skromným dojmem, celý rozhovor se dívá do očí…

LIBOR VYLÍČIL vysvětluje, jak je to s kyperskou firmou nebo jaká je budoucnost nemocnice. Opřel se také do opozice v zastupitelstvu, z něhož minulý týden odstoupil.

Anonymy, obviňování, výčitky… Jak to všechno vnímáte?

Můžu vám říci, že proti tomu se opravdu bojuje těžko. Za dvanáct let práce ve funkci ředitele nemocnice jsem se snažil nepoškodit nikoho, s kým jsem přišel do styku. Proto mě překvapilo množství špíny, která byla najednou vytažená. Navíc v době, kdy se nemocnice dostala do krize, ale ne mojí vinou.

Zázračné zbohatnutí, luxus a to vše až poté, co jste se stal ředitelem. Připomeňte, za jakých okolností jste se dostal do vedení nemocnice v Litomyšli?

V roce 2002 mi volal tehdejší přednosta okresního úřadu, zda bych k nim nešel na jednání. S manželkou jsme tehdy dojeli do Svitav, kde mi nabídli post ředitele nemocnice v Litomyšli. Po několikahodinovém rozhovoru, kdy jsme se ženou zvážili všechna pro a proti, protože jsem tady pracoval jako zástupce primáře gynekologicko – porodnického oddělení a vize na primariát v tu dobu nebyla, jsem nabídku přijal. V ten den přednosta předal odvolací listiny Janu Kasalovi a druhý den jsem nastoupil do funkce. V době nástupu jsem už měl postavený dům v Litomyšli a splácel jsem hypotéku. Protože jsem věděl, že nastane rekonstrukce monobloku, tak jsem všechny seznamoval s danou skutečností, abych předešel situaci, která přesto nyní nastala. Nechtěl jsem, aby se přestavba nemocnice, kterou jsem ani nemohl ovlivnit, spojovala s mými soukromými věcmi. Nakonec se to stejně použilo i přes mé upozornění. Ke všem jednáním se stavební firmou jsem si ale bral další své spolupracovníky jako odborníky i jako svědky.

A společnost na Kypru k tomu.

V tom anonymním dopisu jsou informace, že jsme byli od roku 2002 v představenstvech dvou firem. Pravda je taková, že se jednalo o rodinnou firmu sestry mojí manželky. Rodina podniká slušně na Slovensku a chtěli se etablovat i v Čechách. Do doby získání českého občanství a trvalého pobytu jsme jim firmu zaštítili. Když získali občanství, tak jsme s manželkou z firmy odstoupili. Zůstala tam jenom naše dcera. A z firmy jsme neviděli ani korunu, byla to jen pomoc v rámci rodinných vztahů. Rodina podniká i tak, že mají na Jihlavsku koupený zámek, který rekonstruovali na luxusní pětihvězdičkový hotel. A občas tedy trávíme čas na zámku, ale to je asi naše jediná výhoda z činnosti firmy.

Neuvažujete, že podáte trestní oznámení?

Už se tak stalo. Podal jsem trestní oznámení na neznámého pachatele, hned jak jsem zjistil, že je pamflet v nemocnici. Distribuci jsme zastavili a šel jsem na policii. Vyšetřování jde svým životem. Vypovídal jsem na hospodářské kriminálce, dokládal jsem své příjmy a aktivitu. Nemám co skrývat. Žena podniká, já také. Mám soukromou gynekologickou ambulanci v Proseči. Sloužili jsme oba v nemocnici, mám ředitelský plat. Naše příjmy jsou takové, že můžeme zdokumentovat vybavení naší domácnosti a také cesty do zahraničí.

Bylo nařčení jedním z důvodů, proč jste skončil v radě i zastupitelstvu Litomyšle?

K odstoupení mě vedly tři věci. První je fakt, že zastupitelstvo na popud Josefa Janečka přijalo usnesení, že všichni členové zastupitelstva by měli hájit současnou strukturu nemocnice. Tedy žádné změny, skanzen, bez ohledu na to, zda máme dostatek lékařů, jestli neporušujeme zdravotnické zákony, zákoník práce, zda si oddělení na sebe vydělají. Na druhé straně kraj po nás chce vyrovnané hospodaření a kvalitní péči. To se dařilo, než se rozpadl personál na dětském oddělení a odešly dvě lékařky. Objevily se konfliktní situace s porodnicí, které nyní řešíme. Byl jsem omezován usnesením a šlo vlastně o střet zájmů. Druhá věc je, že jednání zastupitelů poslední dva roky je mimoúrovňové. Člověk kouká, jak někteří členové dokáží rozbourat pozitivní věci. To mi k tomu přidalo. A třetí věc je dopis zastupitele Jaromíra Odstrčila. Vůbec se s ním neznám, byl jsem s ním v kontaktu jen v zastupitelstvu, kde jsme seděli naproti sobě. Ten člověk dokáže napsat článek, aniž ví, jaká byla historie. Po svém nástupu jsem musel podepsat smlouvu se stavební firmou, aby došlo k rekonstrukci monobloku, protože běžela určitá doba od výběrového řízení. Kdyby k podpisu nedošlo, byla by ohrožena dotace na rekonstrukci. A důležitý byl také podpis rámcové smlouvy se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na akutní lůžkovou péči. Špitál byl v tu dobu v ohrožení. Teprve pak jsem se seznamoval s chodem nemocnice. Chtěli jsme, aby nemocnice šla jak výkonově, tak úrovňově nahoru a myslím, že se nám to podařilo. Před opravou to byla nemocnice na zavření. Dnes má budoucnost.

Když se vrátíme k situaci v zastupitelstvu města. Je stávající opozice opravdu tak přínosná, jak o sobě tvrdí?

Mám obavy, že to, co funguje, boří. Nemají žádné konstruktivní návrhy. To jsem poznal za dva roky jednání. Někdy si myslím, že tam je kdo s koho, nebo čím hůř, tím líp. Hlavně, ať můžeme zlikvidovat vládnoucí garnituru ve městě, abychom dokázali, že my máme pravdu.

Není vám líto, že po tolika letech v zastupitelstvu Litomyšle sám odcházíte?

Toto je moje už několikáté volební období. V minulosti zastupitelstva dokázala Litomyšl někam posunout. A lidé v okolí nám to závidí, kolik dotací se nám podařilo získat, kolik máme aktivit… To nemají ani podstatně větší města. Byl jsem rád, že jsem u toho byl. Ale díky tomu, co se tady nyní děje, nelituji, že jsem skončil.

Vše začalo vlastně s problémy 
s lékaři na dětském oddělení. 
A teď je ohrožená také porodnice. Jak to s ní vypadá? Opravdu za týden zavíráte?

Jako ředitel bych se měl snažit, aby fungovala co možná nejdéle. Řekl jsem, že pokud seženeme schopné pediatry, kteří udrží novorozenecké oddělení, tak porodnici udržíme do doby, než si Pardubický kraj řekne, jestli tady tu porodnici chce mít, nebo ne. Přes veškerá jednání jsem schopen zajistit jen pár lékařů do služeb, ale nesehnal jsem odborného pediatra na normální chod novorozeneckého oddělení. Krizová situace trvá, krizový plán postupuje do druhé fáze, tedy, že 25. května přestáváme přijímat rodičky. Do 31. května vyprázdníme šestinedělí a oddělení zakonzervujeme. Mluvíme o dočasném uzavírání, ale pokud se neobjeví 
v červnu pediatr, abychom mohli naskočit zpátky do rozjetého vlaku, tak místo dětského oddělení otevřeme druhou část neurologie. Navýšíme počet neurologických lůžek, tím pádem nebudeme muset propouštět sestry.

Když skončí porodnice, zavřete také gynekologické oddělení?

Navrhoval jsem primáři Haraldu Čadílkovi, aby zvážil udržení chodu operačního gynekologického oddělení, přestože mi přišel říci, že gynekologie bez porodnice je poloviční oddělení. Snažíme se, aby zde zůstalo gynekologické oddělení s operativou a drobnými výkony. Ale jak to bude dále… Neatestovaní lékaři budou hledat místo v porodnicích, které mají akreditaci a kde se budou moci dále vzdělávat. Uvidíme, ještě není rozhodnuto. Myslím, že budou ještě probíhat jednání se všemi lékaři gynekologického oddělení a bude záležet na jejich rozhodnutí.

Takže sestry nepropustíte, ale lékaři to budou mít těžší.

Budeme se snažit zaměstnat většinu sester. Jen porodní asistentky, které nemohou dělat práci běžných sester, bychom asi museli propustit. Lékaře bychom rádi zachovali, ale uvidíme, zda zůstane gynekologické oddělení. Jinak dají asi sami výpověď. To je ale ta nejhorší varianta. Rád bych do doby restrukturalizace zdravotní péče v kraji oddělení v Litomyšli udržel.

Jaká je nejbližší budoucnost Litomyšlské nemocnice?

Kromě dětského oddělení a porodnice by měla nemocnice normálně fungovat. Máme za úkol do podzimu akreditovat, to znamená zvýšit kvalitu poskytované péče. Budoucnost je dobrá.

Bude nemocnice stále krajská? Není na obzoru nějaký kupec?

Bylo mi řečeno, že kraj nepočítá s prodejem nemocnice, ani s pronájmem.

Co s budovou léčebny dlouhodobě nemocných, kožním oddělením, internou. Kdo je opraví?

Kraj na ně nemá peníze, nedá je ani na nové budovy. Generace stárne, musíme léčebnu udržet při nemocnici. Těch čtyřicet lůžek by bylo dobré zachovat.

Taky se říká, že léčebnu stáhnete z vily místo interny, internu přestěhujete místo porodnice a vilu prodáte a bude z ní luxusní hotel.

Kdyby to tak šlo, bylo by to pro nemocnici výhodné. Kdyby léčebna šla místo interny, logiku to má, ale nechceme zatím opustit gynekologii. Ta zůstane v monobloku. Když gynekologové řeknou, že tady nebudou, tak je to jedna z variant řešení, to co říkáte.

Kde vidíte nemocnici v Litomyšli za pět nebo deset let?

Určitě nebude taková, jaká je dnes. Sázím na to, že máme celkem vyhlášenou neurologii. Získali jsme statut iktového centra a na základě toho budeme čerpat dotaci asi dvacet tři milionů korun na vybavení iktového centra, lůžkové rehabilitace a jiných provozů, které souvisejí s neurologií. Tím je daná pětiletá udržitelnost. Nemocnice kromě porodnice a dětského oddělení zůstane a dokonce se může dále rozvíjet. Máme kvalitní ortopedii, vyhledávané oční ambulance. Musí zůstat interna, ARO, laboratoře… Myslím, že nemocnice, pokud bude mít majitel zájem, si tady svoje místo najde.

Otázka na závěr. Nemrzí vás jako gynekologa, že porodnice 
v Litomyšli končí?

Určitě ano. Když se podaří narodit zdravé dítě, to je pro lékaře to nejhezčí. Porod zdravého dítěte s vděčnou matkou je něco, co se málokdy opakuje. Takový pocit dobře vykonané práce jsem v politické éře nezažil.