Nechci se stavět do role toho chytrého, který snědl všechny rozumy světa a bude se tady vytahovat. Já toho v hlavě ani moc nemám, na rozum nemůžu spoléhat. Budu psát, co mi říkají smysly, o tom, co vidím, co cítím, co slyším, o tom, co mi chutná a nechutná, o tom, co mi voní nebo zapáchá. Ale hlavně se budu držet toho, co mi bude napovídat srdce.
Hezké počtení vám přeje Zbigniew Czendlik

Jeden den v týdnu, už si ani nepamatuji který, mi zavolal rozhlasový redaktor s prosbou, abych okomentoval výsledky průzkumu oblíbenosti povolání: „Pane faráři, co řeknete tomu, že kněží skončili na čtvrtém místě…" V tu chvíli jsem mu skočil do řeči: „To je nějaký zázrak!" Moje nadšení hned pokleslo, když jsem uslyšel: „Pane faráři, kněží skončili na čtvrtém místě od konce!" Takže klasika. I když ne tak úplně, po letech stagnace jsme si ještě pohoršili. Ještě, že tady máme poslance a ministry, jinak bychom skončili úplně na chvostu.
A mně se v tuto chvíli vybavuje jeden zážitek s Petrem Jandou. Je to deset let, co Olympic slavil 40 let a byl jsem tenkrát pozván na jejich výroční koncert (nechápu, proč mě letos nepozvali na své padesátiny!!!). Po koncertě se konala velkolepá párty, hodně gratulantů, ke kterým jsem se pochopitelně připojil: „Petře, gratuluji! To je úžasné, těch vašich 40 let!" říkám. Janda se na mne takhle podíval a se sobě vlastním suchým humorem odvětil: „Ty vole, co blbneš, ty hraješ v kapele, která má dva tisíce let!" Dodnes mi tato slova zní v uších. Dosud jsem neslyšel trefnější pojmenovaní firmy, ve které dělám! Ať už o církvi řekneme, že je kapelou nebo firmou s dvoutisíciletou historií, je to naprosto výstižné. Když má na podnikatelském trhu nějaká firma dvacet let, řekneme „je to dobrá firma, zaručeně musí mít dobrého šéfa a musí mít dobrý management". Kolik firem už zmizelo v propadlišti dějin, nad kolika politickými stranami nebo různými společenskými spolky se zavřela zem! Přesto církev pořád existuje. A co mne na ní nejvíce fascinuje, že existuje i přesto, že její „střední management" naprosto propadá v oblíbenosti povolání. Ještě, že máme toho dobrého Šéfa, kterému bychom se měli omluvit, že mu to tady na zemi takhle hrozně kazíme.