Není ale důvod se radovat ani děsit. Podobných návrhů na přehrady je už v devět let starém generelu vodohospodářů v našem kraji dalších osm, ke stavbě žádné z nich se ale zatím neschyluje.

Stát chce výstavbou přehrad bojovat se suchem a klimatickou změnou. „Z našeho území odtéká veškerá voda pryč, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Chceme vodu zadržet,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Původní generel 65 možných přehrad v Česku byl proto rozšířen o dalších 31, se kterými souhlasily dotčené obce. Stavět se zatím nebudou, lokality však budou hájeny jako územní rezervy; nejde tedy přímo o stavební uzávěru.

Už déle se počítá rovněž s nádržemi u Žamberka, Lukavice, Písečné, Jangelce, Rychmburka, Spačic, Miřetic a u Hoštejna.

Albrechtice nemají s dodatečným zařazením na seznam problém.

„Přehrada v údolí nad vesnicí plánovaná už od 30. let minulého století. Budeme rádi, po zkušenostech s povodněmi v 90. letech nás ochrání,“ řekl starosta Jaroslav Novák. Hráz by měla stát v nejužším místě hlubokého údolí, převážná část vodní plochy už bude na katastru sousední Horní Čermné.

K původním osmi přehradám v kraji (z toho čtyři na hranicích s okolními kraji) nyní ministerstvo zařadilo ještě devátou, a to u Albrechtic na Lanškrounsku.Zdroj: Ministerstvo zemědělstvíK původním osmi přehradám v kraji (z toho čtyři na hranicích s okolními kraji) nyní ministerstvo zařadilo ještě devátou, a to u Albrechtic na Lanškrounsku.Autor: Ministerstvo zemědělství

Tato přehrada narozdíl od ostatních osmi ještě není ale ani zakreslená na papíře. Vodohospodáři vytipovali v celém Česku v posledních deseti letech přes pět stovek lokalit pro přehrady. Po námitkách obcí, krajů a ochranářů se tento generel zúžil na stávajících 96.

Ve vysoké fázi přípravy je aktuálně pouze šest z nich, žádná přitom neleží v Pardubickém kraji. „Příprava a výstavba přehradních nádrží u nás v současných podmínkách trvá 15 až 20 let,“ podotkl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ministerstvo k plánu na přehrady uvedlo, že v posledních letech setrvale klesají hladiny a objemy podzemních vod. Nerovnoměrné srážky a málo sněhu v mírných zimách je nestačí doplnit. „Rostoucí teploty vzduchu zvyšují výpar, sucho v krajině a v půdě narůstá, průtoky ve vodních tocích klesají k minimům již na jaře. Podzemní zdroje vody se neobnovují dostatečně a není jisté, zda vůbec dosáhnou historické úrovně, ze které bylo zajišťováno 48 procent pitné vody,“ píše se v rezortním materiálu.

Vodu už kvůli jejímu nedostatku dnes dováží v cisternách i některé obce. Nové nádrže by vedle využití jako zásobáren pitné vody měly mít i významnou protipovodňovou funkci.

Nádrže v kraji

Plánované přehrady v Pardubickém kraji nejsou většinou velké. Největší plochu má mít nádrž Hoštejn na pomezí s Olomouckým krajem na říčce Březná s 489 hektary. Druhá největší v plánech je Hořička na potoku Ležák poblíž Miřetic na Chrudimsku s plochou 269 hektarů, která by vznikla na místě nynějších rybníků. Nádrže u Žamberka na Rokytence a u Jangelce na Loučné poblíž Vysokého Mýta by měly mít podle projektu každá 190 hektarů, všechny ostatní by se měly vejít do 100 hektarů, tedy kilometru čtverečního. Pro srovnání, přehrada Seč má 220 hektarů.