Sucho je i navzdory vydatným silným dešťům velké a obce v kraji řeší, co s tím. Pomoci má nový projekt RESAO. Institut enviromentálních výzkumů a aplikací hledá řešení, jak udržet vodu v krajině a současně vyřešit i problémys povodněmi.

„Vybrali jsme si deset oblastí a pro ně navrhujeme opatření blízká přírodě na zadržení vody v krajině. Na Svitavsku jsou to především Svitavy a Březová nad Svitavou, kde je obrovský rezervoár podzemní vody a je to hlavní zdroj vody pro Brno,“ řekl senátor Petr Šilar.

Zapojí se zemědělci

Způsobů, jak vodu udržet, je několik. Jedná se o poldry, retenční nádrže, meandry potoků nebo různé remízky. Do realizace opatření se mají v kraji zapojit obce, lesy, povodí, pozemkový úřad a také zemědělci. „Problém vidím u zemědělců, protože 80 procent plochy mají v nájmu, takže tam jsou různí majitelé,“ podotkl Šilar.

Ale třeba zemědělci ve Sloupnici už s vodou v krajině pracují a vidí, že to má smysl. „Červen se vyznačoval nezvykle bohatými srážkami. Díky protierozním opatřením, která jsme uplatnili během posledních let, se nám podařilo minimalizovat škody v intravilánech obcí a současně se ukázalo několik míst ke zlepšení,“ uvedlo sloupenské zemědělské družstvo. Změnili totiž systém hospodaření na polích, kombinují osevy a vybudovali poldry a průlehy.

I ve Svitavách už bojují se suchem a připravují několik opatření, aby zadrželi vodu v krajině. „Máme připravenou dvojí sérii opatření. První je řešení komunikací na území města, kdy máme vytipovaných pět lokalit, kde chceme změnit asfaltové povrchy na propustné, aby voda zůstávala v krajině. Příští rok bude dokončen prostor kolem Langrovy vily, kde bychom chtěli uplatnit zadržování vody do jímky, odkud bychom vodu využili na závlahu. Chystáme i cestní systém pomocí speciálních povrchů, které budou prosakovat přímo v území,“ vysvětlil svitavský starosta David Šimek.

Vsakování vody chtějí využít i v nové lokalitě se stavebními parcelami. Vodu budou řešit také u nového obchvatu města. „Suché nádrže se nám osvědčily. Máme vytipovanou i lokalitu nad budoucím obchvatem, zde bude důležité, že si stavbu Státní pozemkový úřad vezme v rámci pozemkových úprav a udělají nádrže. Město pak bude jejich vlastníkem,“ dodal vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice Marek Antoš.

Splach půdy z polí

Přívalové deště v poslední době nadělaly v regionu velkou paseku a řada obcí řešila velké splachy půdy z polí. A nebyla to jen kukuřice. I to se má do budoucna změnit.

„Splachům půdy lze předcházet budováním poldrů, ale i tím, že jakékoliv lokální záplavy jsou evidovány na Státním pozemkovém úřadu. Ten je monitoruje a může zemědělcům nařizovat opatření. U Javorníku jsme nahlásili lokalitu a příští rok, až bude zemědělec plánovat výsadbu, tak úřad bude moci regulovat, co tam může být a co ne,“ přiblížil Šimek.

Retenční nádrž

V Pardubickém kraji se v minulých letech už několik opatření na zadržení vody v krajině podařilo. Před dvěma lety byla vybudována retenční nádrž u Chvojence. Nádrž zvýšila retenční kapacitu území a zadrží až tři tisíce kubíků vody. Částečně má protipovodňový účinek a také plní krajinotvornou a rekreační funkci.

Dalším příkladem je úprava vodního toku Bukovka nebo revitalizace zemědělské krajiny Skřípov, kde je vytvořený systém retenčních nádrží a doplněný je výsadbou dřevin.