Nezměrné utrpení a památku obětí nacistické zvůle si lidé již několikátý rok připomínají pochodem po jejich stopách.

Pochod, který se uskutečnil o uplynulém víkendu, dospěl minulý rok do Dětřichova u Moravské Třebové, kde v době války existoval porodní tábor (Entbindungslager) pro těhotné ženy. Cílem letošního, téměř pětadvaceti kilometrového pochodu byl Opatovec na Svitavsku.

„Byla jsem mile překvapena účastí na startu. Pěšky jsme se vydali na Staré město, z třicítky lidí nás tam došlo kolem dvaceti. Pokračovali jsme polní cestou kolem křížku do Kunčiny. V Nové Vsi už nás zbylo sedm a do Opatova jsme došli ve třech. V Opatovci nás čekali místní i s panem starostou, což jsme ocenili. Sami jsme měli co dělat, jak to zvládli zajatci nevíme,“ popisuje organizátorka Milena Městecká.

Dětřichovský tábor bývá označován jako česká Osvětim. Do konce války se ve zdejších nelidských podmínkách narodilo přes 630 miminek, nejméně 200 z nich do měsíce zemřelo. Novorozenci, ponechaní po porodu bez jakékoliv péče, umírali na podchlazení, podvýživu a nemoci.

Zpočátku byly mrtvé děti pochovávány na hřbitově ve Starém Městě, později zahrabávány přímo v okolí tábora. Podle svědectví faráře se nacistům zdálo pohřbívání na hřbitově příliš náročné. Po válce bylo nedalekém lesíku nalezeno 76 hrobů, pozdější průzkum odhalil 120 hrobů nemluvňat. Rodičky byly bezprostředně po porodu vraceny zpátky do továren nebo na práci u německých sedláků v okolí. Devátého května osvobodily tábor jednotky Rudé armády, poslední miminko se zde narodilo o pouhý den dříve.

Po cestě si účastníci připomínali pietní místa, kde před pětasedmdesáti lety vyhasly životy některých obětí pochodu smrti. „Víme o třech obětech, v Dětřichově, Starém Městě a českém Dětřichově. Prý jsou pohřbeny v hrobě v Opatově, kde se uvádí pět obětí,“ přiblížila Milena Městecká.

V Opatově, jen pár stovek metrů před cílem, je dnes bohužel rozbitý hrob 55 zajatců, který čeká na opravu. „Dvacet sedm zajatců, kteří byli ubiti a pohřbeni u lesa Valdeka, bylo po válce exhumováno. V Opatovci v místním hostinci byl polní lazaret pro zajatce,“upřesňuje Milena Městecká.

Porodní tábor
Dětřichovský tábor, jediný svého druhu ve východních Sudetech, byl jako součást nacistické vyhlazovací mašinerie určen k likvidaci nežádoucích dětí. Původně pracovní tábor měl sloužit k ubytování dělníků na stavbě říšské dálnice Vídeň – Vratislav. Zbudován byl ve druhé polovině roku 1939.

Jelikož se stavba dálnice v tomto úseku ani nerozběhla, byl poté, co krátce sloužil jako ubytování pro příslušníky Luftwafe, v roce 1941 přeměněn v porodní tábor (Entbindungslager) pro východní dělnice. Za čtyři roky existence prošlo táborem 1200 vězeňkyň, které byly ubytované ve dvou barácích. Třetí sloužil jako velitelství, porodní sál a ošetřovna. V posledním že čtyř původních baráků byla ubytována ostraha tábora. Ohrazení tábora tvořil jen tyčkový plot bez ostnatých drátů, nebyly zde ani strážní věže. Do tábora byly posílány totálně nasazené ženy z Polska, Běloruska, Ruska a Ukrajiny.