Návštěvnost udrželi

„Návštěvnost se v Králické pevnostní oblasti podařilo udržet. A to i navzdory nepříznivému působení pokračující ekonomické recese a půlroční výluce provozu tvrze Hůrka, způsobené její vrcholící revitalizací z prostředků Evropské unie a Pardubického kraje," informoval Orlický deník Martin Ráboň, předseda správní rady Společnosti přátel čs. opevnění. Jak dodal, jde o čísla, která jsou rozhodně zajímavá.
„Do muzeí na Králicku zamířilo do konce letošního října přes padesát tisíc platících návštěvníků, kteří významně zvýšili tržby pohostinských a ubytovacích zařízení v oblasti. K tomuto číslu je nutné připočítat také příznivce akce Cihelna, jejíž letošní ročník navštívilo v průběhu tří dnů konání téměř dvacet tisíc lidí. Nejvyšší návštěvnost mělo Vojenské muzeum Králíky, a to přes dvacet pět tisíc, v tomto čísle jsou započítány i vstupy v rámci Cihelny. Na druhé příčce je tvrz Bouda se zhruba jedenácti a půl tisícem návštěvníků, pomyslnou třetí pozici obsadila Hůrka, kterou přes šestiměsíční omezení provozu navštívilo na deset tisíc lidí," přiblížil podrobnosti Martin Ráboň. Nejsou to samozřejmě čísla konečná, tvrz Hůrka je totiž jako jediná pevnostní památka budovaná před 2. světovou válkou u nás přístupná celoročně. Celoroční provoz má také unikátní Vojenské muzeum Králíky.

Zviditelňují město

„Aktivity v Králické pevnostní oblasti jsou podle mého osobního názoru pro město přínosem, zviditelňují ho, díky nim máme co nabídnout turistům. Králíky nemají žádný průmysl, velkou továrnu. A to, na čem můžeme postavit naši budoucnost, je právě turistický ruch, atraktivní nabídka pro lidi, kteří sem přijedou. A to vše by mohlo časem ještě víc generovat pracovní místa pro místní, třeba právě v restauračních službách, v ubytování a podobně. Je to ale dlouhodobá vize," říká Pavel Strnad, ředitel místního Klubu na Střelnici.
„Nemohu ale smlčet, že mnoho místních se dívá na pevnosti a celé to vojenství s despektem, myslí si, že peníze, které se na to vydávají, by mohly být použity někde jinde, přímo ve městě. Kdo ale nepochopí sousloví ´účelová do- tace´, bude si stále myslet, že je špatně, co se tady děje," dodal Pavel Strnad. Zdůraznil ovšem, že nesmí docházet k chybám v projektech, kvůli kterým musí město vydávat neplánovaně peníze ze svého, jak tomu došlo při revitalizaci Hůrky. „Jistá averze části Králických je pochopitelná ne proto, že mají pravdu, ale proto, že se jim to málo vysvětluje, podle mne má komunikace ze strany města pořád velké rezervy. Každé další vedení radnice bude mít ohromnou práci s vysvětlováním spoluobčanům, že se už do toho dalo tolik peněz, že zastavit to je nesmysl. Musí vysvětlovat, proč to je dobře, jaký to má rozvojový potenciál. A udělat všechno pro to, aby se už nikdy nestalo, že když se má něco zaplatit z dotace, musíme na to doplácet ještě ze svého. Každý další starosta bude mít spoustu práce s obhajobou veškerého vojenství tady a zároveň od toho nebude moci ustoupit. Už je to v takových rozměrech, že je nemyslitelné to pustit," uzavřel Pavel Strnad. A právě čísla o návštěvnosti Králické pevnostní oblasti mohou být jedním z argumentů pro podporu dalších zamýšlených projektů.
K podrobnostem o aktivitách, novinkách a plánech týkajících se Králické pevnostní oblasti se Orlický deník ještě vrátí.