Osvědčený systém, kdy  pro obce každou sezonu uklízeli chodníky či sekali trávu léty osvědčení a spolehliví pracanti a obce na jejich výplaty ještě dostávaly peníze, totiž skončil. Úřady práce chtějí dát nově možnost uplatnění také ostatním dlouhodobě nezaměstnaným. Takže obce letos musí najmout jiné lidi, se kterými ještě zkušenosti nemají.

Mezi starosty se okamžitě rozvířila vlna kritiky. „Na veřejně prospěšné práce se vždy hlásili jen ti, kterým se vyplatí se takto nechat zaměstnat. Další raději zůstanou na dávkách, aby nepřišli o práci načerno. A pak je tu i řada fluktuantů a lidí, kteří pracovat z principu nechtějí a nebudou," stěžují si starostové.

Jediným výsledkem nových pravidel tak podle nich budou nucené odchody spolehlivých a zkušených veřejně prospěšných pracovníků zpět do evidence nezaměstnaných. A s tím i nespokojenost radnic s prací těch nově najatých, kterým prostě lopata, hrábě ani koště nevoní.

„Ti lidé u té práce vydrží maximálně dva dny. Mají často problém s alkoholem nebo odejdou za pár dní  na nemocenskou," řekl třeba starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs.

Jenže mnohé z těchto obav úřady práce vyvracejí. Podle úředníků především není pravda, že obce už nemohou za státní peníze opakovaně zaměstnat dosavadní pracovníky. „Pouze po obcích chceme, aby k danému počtu doposud najímaných veřejně prospěšných pracovníků vzali i stejný počet nových z řad dalších dlouhodobě nezaměstnaných. Pak budeme na výplaty přispívat všem, stejně jako v minulých letech," uvedl šéf pardubického krajského úřadu práce Petr Klimpl.

Obce tak o žádné peníze nepřijdou, jen budou  mít navíc práci s hledáním dalších adeptů a také práce pro ně. A v případě problémových lidí také s jejich kontrolou. „Obce by se přece společně s námi měly snažit o zapojení dlouhodobě nezaměstnaných do pracovních návyků," dodal.

Klimplův kolega z hradeckého krajského úřadu práce Martin Horák navíc podotkl, že nová pravidla nemají tak tvrdé mantinely a v odůvodněných případech lze přistoupit k výjimkám.

„Pokud v dané obci například nikdo jiný zaměstnatelný na veřejně prospěšné práce není, můžeme se dohodnout na pokračování v dosavadní praxi," uvedl Horák.

Podle úředníků  je cílem prosadit u dlouhodobě nezaměstnaných pracovní návyky. Ostatně, pokud nabídku veřejně prospěšné práce nepřijmou, budou vyřazeni z evidence úřadu práce a přijdou tak o dávky. Úřady práce ke změně pravidel přistoupily kvůli rychlému poklesu počtu nezaměstnaných díky rostoucí ekonomice, kdy se v řadě oblastí už dokonce nedostává nových lidí. Panika starostů je podle úřadů práce zbytečná a vznikla jen jako jedno velké nedorozumění.

„Jeden dlouhodobě nezaměstnaný znamená pro českou ekonomiku roční ztrátu 200 tisíc korun. Nebavím se jen o dávkách, ale i o jejich menší kupní síle a podobně. Zato umísťování těchto lidí na veřejně prospěšné práce vyjde měsíčně na 14 tisíc korun, takže se to vyplatí  u z krátkodobého hlediska," dodal Klimpl.