Standard, nebo ne?

Podle serveru vodovoda.cz, propagujícího poskytování kohoutkové vody, jednoznačně ano. Stejného názoru je i třicátnice Lucie z Ústí nad Orlicí. „Jsem častým strávníkem restaurací v okrese. Na žádost o vodu z kohoutku k obědu či večeři mi bylo odpovězeno různě," sděluje svoji zkušenost a dále vypráví: „Na jedné straně to problém nebyl a obsluha mi přinesla ´kohoutkovici´ s citronem, ale setkala jsem se i s nepochopením. Bylo mi řečeno, že se smí prodávat pouze voda balená, prý je to nařízení hygieny. Nejraději navštěvuji restaurace, kde voda z kohoutku není problém, a já ji ráda zaplatím na spropitném."
Vodu zdarma by na stole ráda viděla i další z oslovených Adéla Sittová. V západní Evropě se s ní setkává běžně. „Nevidím na tom nic hloupého a nechápu, čeho se u nás lidi pořád tak bojí," míní vystudovaná angličtinářka žijící aktuálně v Londýně a dodává: „Tady v Británii se vás ještě zeptají, zda tu 'tap water' nechcete, popřípadě kde najdete plné džbány. Někde jsem četla, ze požádat si o vodu pro psa je O.K., ale na pána s vodou zadarmo se budeme mračit."
Na druhé straně hřiště ale stojí hostinští, kteří nápoj zdarma chtě nechtě platí.

Voda místo kofoly

Provozovatelé restaurací, které jsme oslovili, řeší otázku s vodovodou většinou šalamounsky. „Tuto možnost nenabízíme, ale když si někdo o vodu řekne, tak mu ji dáme," říká Petr Strákoš z ústeckého Sport Music Clubu s tím, že během obědů je sklenice „točené" gratis, večer je zpoplatněna symbolickou pětikorunou. „Přesně na tomhle je vidět finanční situace. Máme zákazníky, kteří si nejdříve dávali půllitr kofoly, pak třetinku a teď půllitr vody zadarmo. To už vím, koho se při objednání zeptám: ´A vodu jako vždy?´"
Podobně ani U Malinů, dalším oblíbeném podniku v Ústí, není kohoutek mimo provoz. Zákazníkům je vodovoda k dispozici celý den zdarma. „I když jsme uvažovali o zpoplatnění, zatím jsme k němu nepřistoupili," informují majitelé restaurace.
Číšníci choceňské restaurace Marilyn i albrechtické Country steak se zase shodují, že jejich zákazníci žádají o kohoutkovou vodu nejčastěji tehdy, pokud chtějí doředit džus do půllitru. „Vodu také natočím, ale osobně bych ji zpoplatnil. Je to takový náš zvyk, český člověk by si to v zahraničí nedovolil, ale doma ano. Co je zadarmo, se počítá," zní z Albrechtic.
Svůj pohled na „kohoutkovici" má také majitel českotřebovské Bohemie Jiří Deml. „Pokud někdo přijde, sedne si a řekne si o kohoutkovou vodu, naúčtujeme mu tři koruny za deci. Pokud chce džus s obyčejnou vodou, nepočítáme ji, pokud k lahvi vína, pak také ne," vysvětluje podnikatel. A z jakého důvodu? „Rozlišuji a neříkám jednoznačně, zpoplatněme vodu. Ale stejně tak jsem zásadně proti tomu dávat vodu zdarma, když někdo pouze blokuje tržbu. A co mi nejvíc vadí, že to řada lidí bere jako úplnou, ale úplnou samozřejmost," míní Jiří Deml. 

Vaše postřehy

Jana Brabcová: „Taky mi přijde voda z kohoutku jako standard. Když si chci dát např. džus s vodou a naúčtují mi 30 Kč za džus a dalších 30 Kč za balenou neperlivou vodu, tak je to k naštvání. A voda ke kávě je v zahraničí naprostá samozřejmost, u nás bohužel výsada lepších restaurací."
Katka Šafářová: „Samotnou vodu si neobjednávám, jen když chci zředit džus, tak říkám, ať ho zředí vodou z kohoutku."
Daniel Dostrašil: „Nosím si vodu z vodovodu s sebou v termoláhvi, abych se nemusel hádat."
Vojtěch Troszok: „V restauraci si dám jemně perlivou vodu nebo zázvorovou limonádu s becherovkou… vodu z kohoutku piju doma, na to nemusím do restaurace."
Zdroj: facebook

JAN POKORNÝ