DANIEL DOSTRAŠIL
správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.
Dan Dostrašil
Zdražení sázení vítám. Vnímám to jako takovou spotřební daň na hazard. Jan Werich vypráví ve své pohádce o tom, jak sázení na Lotynku dovedlo jistého Loudala z Radětic do osobního bankrotu. Občas se usměje štěstí, většinou však sázející sponzorují Sazka Arénu, ministerstvo financí, televizní reklamy, místní trafiku a trochu i ten sport – škoda, že se nedozvíme, jak si pánové nahoře zisky z tiketů rozdělují :-( V každém případě přeju nám všem, abychom, místo na los, vsadili na poctivost a pracovitost. Štěstěna není božstvo, které se o nás postará, až budeme potřebovat.

LUDMILA MAREŠOVÁ KESSELGRUBEROVÁ
středoškolská učitelka, Česká Třebová
Ludmila Marešová Kesselgruberová
Nesázím, nikdy jsem to nedělala a na příjmy tohoto druhu hledím s nedůvěrou. Ke zdražení sázek – za štěstí, jako za všechno, se holt platí.

PAVEL STRNAD
ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky
Pavel Strnad
Sazka a sázení jde úplně mimo mě, nemyslím si o tom nic a zdražení je mi jedno. Je tedy jasné, že nesázím a paní Štěstěnu žádám o přízeň ve zcela jiných životních situacích. Aby ale odpověď nebyla příliš stručná, dovolím si čtenářům Orlického deníku nabídnout skotskou anekdotu. Starý Skot se modlí: „Bože, dej, ať mi padnou čísla a vyhraju". Modlí se úpěnlivě každý den už mnoho let, až to Bůh nevydrží, nebesa se otevřou a zahřmí silný hlas: „Tak dobře, McCormacu, vyhraješ, ale aspoň jednou si vsadit musíš!!"

HANA CHVÁTILOVÁ
ředitelka ZUŠ Petra Ebena, Žamberk
Hana Chvátilová
Zdražení mě nechává zcela chladnou, nesázím a Štěstěnu pokouším tak maximálně na plese v tombole. Myslím si totiž, že jsem už v životě měla štěstí přehršel. Narodila jsem se v krásné zemi, nezažila žádný válečný konflikt, vyrostla jsem v báječné harmonické rodině. Potkala jsem skvělého člověka na celý život, z dětí a vnoučat mám jen radost. A dělám práci, která je mi zálibou. Není to dost?

MARTIN VÍDENSKÝ
vlakvedoucí osobních vlaků, básník, Letohrad
Martin Vídenský, básník z Letohradu, na vrcholu slovenského Velkého Choče (snímek z letošního září).
Jelikož se řadím ke svátečním sázkařům, tak mi toto zdražení opravdu nevadí. Na přízeň Štěstěny sice věřím, ale do sázení jsem se nikdy moc nehrnul. Tuto kratochvíli přenechávám těm, co na to mají, a nepoučitelným marnotratníkům. Čert, jak známo, sere na jednu (na větší) hromadu, a proto jsem se už dávno smířil s tím, že si své peníze musím vydělat prací. Na žádné vyskakování to sice není, ale pořád si myslím, že na této planetě patřím k těm šťastnějším.