„Poté, co jsem se minulý týden seznámila s výsledkem hospodaření organizace, jsem se rozhodla ušetřené peníze dát zaměstnancům. I přesto máme dostatečnou finanční rezervu na vyplacení mimořádných odměn. Po tři měsíce jsme šetřili, neivestovali a podařilo se nám v podstatě vydělat na celoroční desetiprocentní zvýšení platů,“ vysvětluje dnes už bývalá ředitelka. Michaela Tomanová rezignovala pod tlakem zřizovatele začátkem minulého měsíce. Ve funkci skončila k poslednímu březnu.
Hejtmanovi Pardubického kraje, který je zřizovatelem ústavu, Martinu Netolickému se postup odcházející ředitelky nezamlouvá. „O zvýšení platů paní ředitelka radu kraje neinformovala. Dozvěděl jsem se o něm opět náhodou,“ sdělil Deníku Martin Netolický.
O peníze se podle hejtmana zaměstnanci rehabilitačního ústavu obávat nemusí. „Na pondělní poradě radních osobně navrhnu, aby zvýšené tarify zaměstnancům zůstaly. Je smutné, že paní ředitelka si na zaměstnance vzpomněla až poslední den, kdy končí,“ přislíbil Martin Netolický.
Přesto však hejtman považuje postup, který bývalá ředitelka zvolila, za nestandardní. Svoje rozhodnutí vysvětlila Michaela Tomanová zaměstnancům dopisem. „Jestli si bývalá paní ředitelka myslela, že bouchne dveřmi a udělá ještě na poslední chvíli naschvál zřizovateli, tak mohu konstatovat jen jednu věc: Dlouhodobě, i z anonymních dotazníků, které máme archivovány na krajském úřadě, vyplývá, že zaměstnanci si stěžují na nízkou úroveň ohodnocení ve srovnání s podobnými zařízeními a na nedostatek benefitů,“ připomíná Martin Netolický.
Navýšení a narovnání platových tarifů jako jedno z možných řešení složité personální situace v krajském zařízení hejtman nezpochybňuje. „S vysokou pravděpodobností bychom s obdobným krokem přišli, ale čekali bychom na výsledek personálního auditu. Právě úroveň a systém odměňování je jedno ze zadání pro personální audit,“ vysvětluje. „Být bývalou paní ředitelkou, nechal bych toto rozhodnutí nikoliv na poslední den, ale snažil bych se to řešit výrazně dříve, například v době, kdy jsme poprvé hovořili o výtkách. K ničemu takovému nedošlo,“ dodává Martin Netolický.
Michaela Tomanová, která v rehabilitačním ústavu, alespoň prozatím zůstává jako primářka, svoje páteční rozhodnutí obhajuje. „Za svým krokem si stojím, je v mé kompetenci a zaměstnanci si toto navýšení plně zaslouží,“ říká primářka Tomanová.
Výhrady zřizovatele, které ji na přelomu února a března dotlačily k rezignaci na ředitelskou funkci, nechápe. „Nevím, co se od začátku letošního roku stalo, ale mám čím dal víc podnětů od pacientů, známých a spolupracovníků, že je v tom nějaký jiný záměr. Sama nerozumím tomu obratu. Moc se nám dařilo a to je pravděpodobně i předmětem nepochopení a kritiky,“ uvedla pro Deník Michaela Tomanová.
Do konce loňského roku prý byl, podle slov bývalé ředitelky, brandýský rehabilitační ústav, včetně jí samotné, hodnocen zřizovatelem na výbornou. „Mám argumenty a důkazy, jak se obhájit, ale nechci rozdmychávat atmosféru. Rezignovala jsem, aby se vše uklidnilo, zaměstnanci mohli v klidu pracovat a pacienti se léčit. Záleží mi na dobré pověsti a nadále výborném fungování ústavu,“ vysvětluje Michaela Tomanová.
Pro hejtmana je naopak páteční rozhodnutí bývalé ředitelky poslední kapkou. Není vyloučeno, že primářka bude muset zdravotnické zařízení kraje opustit docela. „Beru to jako poslední tečku. Myslím si, že by bylo nejlepší, kdyby bývalá paní ředitelka odešla,“ naznačil Martin Netolický.
Od pondělka se vedení rehabilitačního ústavu ujímá nová ředitelka Světlana Jeřábková, která dosud pracovala jako náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v litomyšlské nemocnici. Proces odměňování, který nastavila bývalá ředitelka, tak nejspíš čeká zásadní obměna. „Osobně jsem velmi detailně seznámen se systémem odměňování, který považuji za velmi netransparentní. Paní ředitelka nepřenášela vůbec žádné kompetence na podřízené pracovníky a odměny stanovovala ona osobně,“ nastínil Martin Netolický.
Podle hejtmana si na největší mimořádné odměny přišli rodinní příslušníci či blízcí známí bývalé ředitelky. V rehabilitačním ústavu pracuje rovněž dcera Michaely Tomanové a její přítel, který vedl sekretariát. „Doufám, že zaměstnanci to vnímají stejně jako já, že paní ředitelka se na poslední chvíli pokusila si zaměstnance koupit, což nevím, jestli se jí podařilo, když tolik let tam působila jako diktátor,“ říká Martin Netolický.
Navýšení platových tarifů přijde odhadem na šest až sedm milionů ročně. Podle bývalé ředitelky ekonomiku zařízení v žádném případě neohrozí. „Navýšení jsme plánovali ke konci minulého roku. Bohužel od ledna jsme nebyli schopni při složité situaci a s tím spojené práci navíc s implementací druhého nového ekonomického programu, tento krok uskutečnit. Každoroční zisky jsou po celé moje působení vysoké, v posledních letech zhruba v řádu tří až sedmi milionu ročně, což není opravdu málo,“ připomíná Michaela Tomanová.
V následujících týdnech a měsících čeká krajské zařízení hloubková kontrola. Výsledky personálního auditu, který si zadal před měsícem kraj, by měly být k dispozici do poloviny dubna. Ve smlouvě je termín předání do pěti týdnů od podpisu.
