Vědci mají nyní podanou přihlášku na český patent léku, už v tuto chvíli se o něj ale zajímají přední světové odborné časopisy. Ale pěkně po pořádku. Na co vlastně hradečtí vědci přišli?

Nový typ léčiva by měl vylepšit aktuální léky, které užívají lidé s Alzheimerovou chorobou. Léky, které jsou v tuto chvíli na trhu, nejsou příliš komplexní. Nový medikament se snaží zasáhnout více cílů najednou, a hlavně co nejvíce omezit nežádoucí účinky spojené s jeho podáváním.

„Léčiva jsou potenciálně využitelná pro léčbu Alzheimerovy choroby. Neřeší samozřejmě problém, kdy by člověka z nemoci vyléčila úplně, ale dávají si za cíl postihnout více patologických projevů dané nemoci," upřesňuje Jan Korábečný z Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví, který vědecký tým vedl. Spolupracoval na něm s Centrem biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice Hradec Králové a zároveň s vědci z Itálie a Slovenska.

Původně hledali protijed pro vojáky

Jan Korábečný začal s výzkumem už v roce 2008. Tak trochu paradoxní je, že využil poznatků, které se Alzheimerovy choroby vůbec netýkaly. „Na Fakultě vojenského zdravotnictví se dlouhodobě pracovalo s nervově paralytickými látkami, jako je například sarin, ke kterému se hledali různé protijedy. Výsledky výzkumu jsme použili právě při objevování léčiva Alzheimerovy choroby," vysvětluje s úsměvem vědec.

Alzheimerovou chorobou trpí v Česku přes 100 tisíc lidí
Alzheimerova choroba je postižení centrálního nervového systému, tedy mozku, při němž dochází 
k postupné demenci. Nemoc však začíná pozvolna. Člověk zapomíná, trpí prostorovou dezorientací, je zmatený, dělá mu problém například vyjadřování. Průběh je však u každého velmi individuální. Alzheimerova choroba se ve většině případů týká starých lidí, v České republice jí trpí přes 100 tisíc osob. Současná věda nemá žádný lék, který by ji dokázal úplně vyléčit.

Tým expertů pracoval s původně vyvinutým léčivem na „Alzheimera" – takrinem. Ten ale byl stažen z trhu kvůli svým závažným vedlejším účinkům. 

Vědec Jan Korábečný
Jan Korábečný vystudoval Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové v roce 2008. O čtyři roky později zde úspěšně obhájil doktorskou práci na katedře Farmaceutické chemie a kontroly léčiv ve spolupráci s Fakultou vojenského zdravotnictví. V současné době pracuje jako akademický pracovník na Katedře toxikologie a vojenské farmacie a na Centru biomedicínského výzkumu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Jeho oblast výzkumu zahrnuje kromě vývoje nových léčiv pro léčbu Alzheimerovy choroby i výzkum protinádorových léčiv. Společně se svým týmem připravil nový typ léčiva na Alzheimerovu chorobu, na který je nyní podaná přihláška na český patent léku.

Při užívání „starého" léku na Alzheimerovu chorobu byla například naměřena vysoká toxicita na játra. „Vzali jsme předlohu takrinu, jehož struktura je dobře obměnitelná, a snažili jsme se ji spojit s něčím, co by molekule dalo další přidanou hodnotu," popisuje úspěšný výzkum Jan Korábečný. Všechny studie, které se zkoušely například i na zvířatech, prokázaly, že je nový lék v porovnání se starým mnohem méně toxický.

Výzkumu, o kterém se nyní píše po celém světě, však předcházela zdlouhavá příprava. „Nejtěžší ze všeho bylo sesumírovat poznatky toho, co už je ve světě známo a co by se dalo dělat," přiznává hradecký vědec. Příprava samotného léčiva v laboratoři pak probíhala tak, že se stále dokola „zkoušelo" co bude fungovat a co ne.

Objevem léčiva vše teprve začíná

Úspěšným objevem medikamentu cesta ale ani zdaleka nekončí. Než se lék dostane na pulty lékáren, potrvá to ještě dlouhou dobu. Od syntézy po jeho zavedení na trh totiž uplyne zhruba dvanáct až patnáct let, nyní se dá mluvit o prvním roce. Celý proces navíc stojí až jednu miliardu amerických dolarů.

„Uvidíme, jestli se patentu, který právě podáváme, chytne nějaká firma. Dál už se z finančních důvodů na tomto výzkumu podílet nebudeme," uzavírá mladý doktor a dodává, že v současnosti má jeho vědecký tým rozjeto hned několik dalších slibných látek. Opět se týkají výzkumu látky takrin.