17 lidí, 4 sanity, 2 auta, 1 dispečink
Nový rok za dveřmi. Záchrannou službu v Pardubicích zajišťovalo letos pět pracovníků dispečinku linky 155. Na výjezdu stály připraveny 2 lékařské posádky Rendez-vous (auto s lékařem) a 4 nelékařské posádky (sanita s řidičem a záchranářem).

„No, tohle si běž vyfotit, to snad není ani možný," ukazují mi záchranáři. To co mi tak chtějí ukázat je sanitka, jinak to nelze říct, než kompletně zeblitá. Končí rok 2016, začíná rok 2017 a jsem na celonoční reportáži u Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje v Pardubičkách.

OPILÍ DÁREČCI

Muže, ročník 89, který záchranářům takto zkraje „vyzdobil" sanitní vůz asi litrem natráveného červeného vína, předali záchranářům strážníci v Pardubicích. Našli jej bezvládného ležet na sídlišti Dukla.

Řidič sanitky Mirek zatíná zuby a po návratu na základnu jde pro hadici a vyplachuje zbytky červeného vína. Sanitka se musí vyřadit z výjezdu. Důkladně umýt, vydezinfikovat a řidič převléknout pozvracené kalhoty. Tomu se říká klika.

Dalšího opilého berou záchranáři z vlaku. Ani ten se nechová zrovna způsobně. Už ve vlaku dostal dávku pepřového spreje do obličeje pro své vybrané chování. Plive po sanitce, slovník nemá vůbec vybraný a auto se po něm zase musí uklízet. Cesta – záchytka, nemocnice.

VOLÁNÍ Z BASY

Folklór těchto výjezdů doplní i telefonát z věznice. „Pacient" se nejprve klepe, poté má šílené bolesti na hrudi a když ani to na lékaře nezabere, tak si vzpomene, že se dusí. Do nemocnice ale sanitka nepojede. Výlet za hranice kriminálu prostřednictvím nepřesvědčivé simulace trestanci nevyjde.

První minuty roku 2017. Dvě posádky míří do Přelouče. V obou případech jde o zdravotní komplikace. Mezitím pracovníci dispečinku posílají posádku také do Ústí nad Orlicí. Popáleniny od pyrotechniky tam v obličeji utrpělo 1,5 roční miminko. O chvíli později pak petarda utrhne dva články prstu 16letému chlapci v České Třebové.

Záchranáři vozí i do bezvědomí opilé děti nebo muže, co povečeřel bramborák s marihuanovou příchutí.

DOMLUVA JE TĚŽKÁ

Operační centrum linky 155 odbaví do čtvrté hodiny ráno asi 36 výjezdů v celém Pardubickém kraji.

„Jenže na jeden výjezd nám připadá asi pět telefonátů a volající často nejsou nejstřízlivější," podotýká ředitel záchranky Pavel Svoboda. Za to číslo nemůže jen alkohol, ale i zmatečná nebo opakovaná volání.

S transportem pacientů vyjedou záchranářům pomoci hasiči.

Ne všechny výjezdy jsou ale jen o opilých pacientech. Záchranáři ošetřují i skutečně nemocné lidi a zachraňují životy. Na akutní bezvědomí spěchá lékař a sanitka do Polabin. Starší muž, ztráta vědomí, resuscitace. Tiše držím posádce na chodbě palce, trvá to 15 – 20 minut? Tikání a pískání přístrojů i hlasy záchranářů postupně přejdou do klidnějších rytmů. Podařilo se. Volají se hasiči, aby pomohli s transportem pacienta. Ze čtveřice záchranářů jsou tři ženy. Bez pomoci hasičů by se po úzkém schodišti posádka s pacientem na přístrojích k sanitce nedostala.

Jsou dvě hodiny po půlnoci. Z řezné hluboké rány v jedné hospodě se vyklube krvácející palec mladé servírky, která upustila sklo. Slečnu předáváme v nemocnici, čekají ji dva malé stehy.

VRAŽDA NEBO NE?

Jenže v ten moment další posádka v Borku u Sezemic resuscituje muže ležícího na ulici a žádá na místo policisty, protože lékař má podezření na násilný trestný čin. Vedle resuscitovaného 31letého muže leží baseballová pálka. Bohužel, ani hodina intenzivní práce záchranářů už osud nezvrátí, muže zachránit nedovedou. Záchranná služba z místa odjíždí a střídá ji víc a víc policistů.

O tomto případu čtěte zde. Zločin? Nehoda? V Borku na Pardubicku policie vyšetřuje smrt 31letého muže