A v Pardubickém kraji jsou výsledky stejné. Lhot nebo Lhotek je celkem jednadvacet, Vsí jen devět. Nejvíce Lhot najdeme na Chrudimsku (7), následuje Svitavsko (6) a Orlickoústecko (5). Statistickou tabulku uzavírá Pardubicko se třemi Lhotami. U Vsí je to jinak. Prvenství drží Svitavsko (4) a druhé a třetí místo se dělí Chrudimsko a Orlickoústecko (2). A poslední, pokud jde o výskyt lokalit s pojmenováním Ves, je Pardubicko.

Podle znalce místních a pomístních jmen, univerzitního profesora Ladislava Hosáka (1898-1972) je pojmenování Lhota typické pro dobu středověké kolonizace. „Do 13. a prvé poloviny 14. století lze položiti místní jména související s mýcením lesa, různé Lhoty, jména složená s -dorf a jiná,“ uvádí v práci, která zkoumá místní a pomístní jména jako historický pramen.

Kraj drží pvenství

Pokud jde o Lhoty, drží si Pardubický kraj jedno prvenství. Nejstarší domácí, nesporný doklad výskytu lokality s pojmenováním Lhota se váže k obci Svatý Jiří na Orlickoústecku. „Kaločský arcibiskup Saul udělil v roce 1199 kostelu sv. Jiří ve Lhotě (in Lhota) v českém království čtyřicetidenní odpustky,“ upřesňuje medievista, respektovaný odborník na středověké dějiny a univerzitní profesor Josef Žemlička. Dnes už ves pod názvem Lhota poblíž Brandýsa nad Orlicí nenajdeme. V 15. nebo začátkem 16. století přijala podle zasvěcení místního kostela název Svatý Jiří.

Starší bádání mělo za to, že „lhotní zřízení“, soubor výhod, které po určitou dobu (lhůtu) dostávali od vlastníka půdy zakladatelé vsí, dnes bychom řekli „investičních pobídek“, bylo typické pouze pro domácí prostředí. Dnes je pohled na lhoty méně vyhraněný. „Stěží se lze dobrat obecně platného závěru. O tom, že sám pojem se začal šířit během osazování plošin a pahorkatin v českomoravském vnitrozemí, nebude pochyb, ale stěží to byl soudržný systém se zakódovanými prvky právně sociálních jistot,“ vysvětluje.

Vedle Lhot patří mezi „kolonizační“ místní a pomístní názvy pojmenování Újezdy. V Pardubickém kraji je aktuálně šest lokalit s tímto jménem, tři na Svitavsku, dvě na Pardubicku a jedna na Orlickoústecku. Jako Újezdy byly podle Josefa Žemličky označovány liduprázdné nebo částečně osazené lesní úseky, vytyčované podle vodních toků a přírodních úkazů. Pojmenování je odvozeno od způsobu jejich vymezování objížděním nebo obcházením.

Lhoty a Vsi

Lhota u Přelouče,Sovoluská Lhota, Úhřetická Lhota, Rabštějnská Lhota, Lhota u Chroustovic, Lhota u Skutče, Mokrá Lhota, Zářecká Lhota, Sudličkova Lhota, Manova Lhota, Dolní Lhota, Chrastová Lhota, Horákova Lhota, Vranová Lhota.

Zbraněves, Veselí, Veská, Vestec, Vestec (Běstvina), Nová Ves, Nová Ves (Kunčina), Veselý Kopec, Nová Ves u Jarošova, Nová Ves u Litomyšle, Vítějeves.