„Polští partneři českou stranu i přítomnou veřejnost velmi detailně seznámili s projektovou dokumentací a aktuální situací výstavby na Králickém Sněžníku. Mimo stavby samotné rozhledny dochází z iniciativy Polska k rekonstrukci přístupové stezky, která by podle polské strany měla usměrnit pohyb turistů, kteří se dnes pohybují po daleko větším prostoru chráněné krajiny,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Ministerstva pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.

Právě tento resort zastřešuje společný česko-polský projekt, z něhož je výstavba rozhledny financována. Výstavba věže má vyjít na zhruba osmdesát milionů korun a z velké většiny je placena z dotace Evropské unie.

S výstavbou třiatřicet metrů vysoké vyhlídkové věže z betonu, oceli a laminátu nesouhlasí pětice neziskových organizací z České republiky. Na ministerstvo pro místní rozvoj vyslovily požadavek na zastavení evropské dotace, po resortu životního protředí mimo jiné žádaly zajistění opětovného posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

„V rozporu s povolením i projektem došlo k opakovanému využití těžké techniky, zřejmě i k přepravě materiálu. Povolení přitom nařizuje přepravu materiálu vzdušnou cestou s využitím helikoptéry. Ačkoli jde zatím o začátek výstavby rozhledny, poškození evropsky chráněného biotopu je již nyní významné a v případě pokračování výstavby mohou být způsobené škody nevratné,“ stojí v dopise ekologických organizací.

Polsko se při výstavbě rozhledny opírá o osm let staré hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000. „Přitom jej opakovaně upozorňujeme na možný nesoulad s platnou evropskou legislativou a na potřebu nového posouzení vlivů stavby na životní prostředí, pokud se projekt odchýlil od původního záměru. Proto byla provedena kontrola přímo na místě, jejíž výsledky budou následně vyhodnoceny,“ říká Vladimír Dolejský, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí.

Podle Katarzyny Lapinske z Regionálního ředitelství ochrany životního prostředí ve Wroclavi byly z pohledu ochrany přírody dodrženy a projednány všechny procedury.

„Dnes se turisté pohybují po celém vrcholu Snežníku. Smyslem investice je, že se postaví věž, kolem níž má být ohrazený prostor, a všechen turistický ruch bude soustředěn do tohoto prostoru,“ řekla v pořadu polské televize Polsat News.

Investorem rozhledny je samospráva města Stronie Slaskie. Starostu Dariusze Chromiece rozruch kolem stavby překvapil. „Na výstavbu jsme uspořádali výběrové řízení, nebyly žádné protesty, nebudilo to velký zájem. Věž jsme začali budovat. Nechápu nynější velký mediální zájem, který okolo stavby vznikl. Jsme si jisti, že všechno děláme podle zákonů a práva. Nevidím důvod, aby se stavba pozastavovala,“ řekl pro polskou televizi Polsat News.

Odpor proti výstavbě věže se objevuje i na polské straně hranice. Přímo před radnicí ve Stronie v úterý 22. června protestovali představitelé polské strany Zelených. Internetovou petici Sněžník bez věže podepsalo bezmála tři a půl tisíce lidí.

Faktem je, že v širším okolí Králického Sněžníku vznikla v nedávné době řada rozhleden. Nejvýraznějí z nich je Stezka v oblacích nad Dolní Moravou. „Věže, které budují na své straně Češi, se staví za hranicemi rezervace. Tady je chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace a oblast Natura 2000. Toto území by mělo být chráněno třikrát a my jsme tu vykopali ohromný důl a budujeme věž. Podle mě je to jediná rezervace v Polsku, kde se buduje železobetonová věž,“ řekla pro polskou televizi Agata Zasepa z pobočky strany Zelených v Klodzku.

Na úterní schůzce se polská i česká strana dohodly na zřízení mezistátní komise, která dohlédne na realizaci projektu, jeho šetrnost k životnímu prostředí a intenzitu cestovního ruchu. Polská strana přislíbila, že vypracuje metodiku monitoringu a regulace turistů. České ministerstvo pro místní rozvoj do komise navrhne zástupce.