Pozdní příchod jara a následně i léta negativně ovlivnil české zemědělce. I ovocnáři tak sčítají ztráty, které zapříčinil dlouhý mráz. Podle předsedy České ovocnářské unie Martina Ludvíka přijdou pěstitelé ovoce o velký obnos peněz. „Mráz letošní úrodu ovoce hodně ovlivnil, ztráty u profesionálních pěstitelů odhadujeme na zhruba půl miliardy korun,“ uvedl Ludvík.

Nepříznivé počasí odnáší i pěstitelské palírny. „Kvůli tomu, že jaro přišlo později a následně s ním i léto, tak bude úroda jiná, než předešlé roky. Ovoce nebude schopné dozrát tak, jak by mělo,“ popsal situaci Filip Štelbaský z pěstitelské pálenice nedaleko Králík.

Právě Štelbaský vede palírnu v Orlických horách a je možné si u něj nechat vypálit vlastní kvas. „V naší pálenici máme kotel o objemu 300 litrů. Minimální množství kvasu, které je možno vypálit, je 150 litrů,“ řekl Štelbaský.

Podle jeho slov pálí nejčastěji běžné ovoce, jako jsou například meruňky, jablka nebo švestky. „Občas se stane, že někdo přinese kvas z ovoce, které není zrovna obvyklé. V paměti mám zejména to, když mi zákazník přinesl skoro 200 litrů borůvek. Člověk by čekal, že si lidé borůvky nechají například na koláče nebo do marmelády,“ sdělil palírník.

Sezona pálení začne za pár týdnů

Pálenice v Hrobicích na Pardubicku přijímá ovoce až v září. „Pálíme od října až do ledna, do února. Zkoušeli jsme v minulosti pálit dříve, a to letní jablka, z nich se ovšem obecně moc nepálí pro jejich nízkou cukernatost, kvůli níž špatně kvasí,“ prozradila Marie Boucová, obchodní vedoucí Sudličkovy pálenice v Hrobicích.

Ta patří mezi velké provozy, pálí kvůli tomu pouze jablka, hrušky a švestky, které kvasí v obrovských tancích. Kvůli menším objemům ovoce, například višní či třešní, by se v hrobické palírně nevyplatilo zapínat kolonu. „Kdo chce vypálit jiné ovoce, tomu doporučujeme naši menší palírnu v Sudličkově Lhotě u Chocně,“ dodala Boucová.

Mezi menší palírny na Pardubicku patří Arnika Bohemia v pardubické Letecké ulici. Ani ta ještě nezačala pálit, ovoce totiž ještě není zkvašené, pálicí aparatura se v palírně na Dukle rozjede nejdříve za tři týdny. „Už máme objednaného zákazníka, jenž chce vypálit třešně, ten ale teprve dává ovoce kvasit,“ prozradila žena z pardubické palírny, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Domácí pálení znamená problémy

Jedinou možností, jak si vyrobit pálenku doma, je založit si oficiální palírnu, jinak se člověk dopouští přestupku (viz infoblok).

Při pěstitelském pálení samozřejmě platí i povinnost odvádět spotřební daň, která v tomto případě činí 143 korun na litr čistého alkoholu, což je poloviční sazba než u průmyslově vyráběných lihovin.

V Pardubickém kraji dosud letos celníci neodhalili žádnou nelegální pěstitelskou palírnu. Nejvíce se pálí na východě kraje, pěstitelských palíren pak celníci nejvíce evidují ve svitavském a orlickoústeckém okrese.   (buk, jpr)

Které ovoce se hodí k pálení
Švestky, jablka, hrušky, třešně, višně, meruňky, broskve, maliny, rybíz, ostružiny, borůvky, bezinky nebo vinné hrozny.

Víte, že…
§ Kdo chce pálit doma, má smůlu, jedinou šancí, jak vyrábět pálenky doma legálně, je založit si oficiální pěstitelskou pálenici. K tomu je potřeba zažádat o povolení ministerstva zemědělství. Jinak se člověk domácím pálením dopouští přestupku. Při uvedení lihu získaného v pálenici bez povolení do oběhu navíc hrozí pokuta až deset milionů korun.