Kliknutím zvětšíteHlavní je se nebát
Na Orlickoústecku si mohou zájemci otestovat své znalosti při Světových dnech první pomoci pořádaných v několika městech. Podle ředitele Oblastního spolku Českého červeného kříže Ústí nad Orlicí Martina Hodovala je úroveň znalostí různá.
„Liší se to okres od okresu, oblast od oblasti. Myslím si, že na vesnicích je schopnost poskytnout první pomoc trošku víc zakořeněná, lidé si dokáží víc pomoct. Čím větší město, tím je to povědomí menší a hlavně lidé mají větší strach si navzájem pomáhat,“ konstatoval. Právě strach, že můžu něco zkazit, je podle školitelů Červeného kříže pro mnoho lidí největší překážkou.
„V dnešní době mobilních telefonů s asistencí profesionálních zdravotníků první pomoc zvládne každý, je to jenom o tom odhodlání a odvaze se do ní pustit,“ podotkl Hodoval. Důležité je také nezapomínat na svou vlastní bezpečnost, například při dopravní nehodě.
Na preventivních akcích se nejspontánněji zapojují do výuky děti. „Jsou zvídavější a mají tendenci nasávat do sebe informace. Co se týče dalších generací, ta starší byla zvyklá se první pomoc učit, na školách bývala branná výchova. Chybí znalosti u střední generace, po roce 1989 z toho na deset, patnáct let vypadla, a to se dohání strašně špatně,“ dodal školitel Červeného kříže. K základům, které bychom měli ovládat, patří resuscitace člověka a zástava masivního krvácení.
Omyly a mýty
Podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleše Malého se chování lidí, kteří mají první pomoc poskytnout, liší případ od případu. „Operátoři na lince 155 poskytují takzvanou telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci a telefonicky asistovanou první pomoc již dlouho, díky tomu se nám významně snížil počet fatálních důsledků. Pokud je pacient člen rodiny, nestalo se nám, aby někdo odmítl poskytnout první pomoc pomocí pokynů operátora,“ konstatoval mluvčí.
K osvětě přispívají školení záchranářů, i díky nim se prý znalosti zvýšily. „Nicméně stále platí malá znalost první pomoci u veřejnosti jako celku. Koluje řada mýtů a omylů a takzvaných babských rad. Samostatnou kapitolou je pak neznalost základních dovedností, například vytažení klíštěte, zabodnuté třísky, ošetření drobných odřenin a podobně. I v těchto situacích se setkáváme s tím že si lidé nevědí rady a volají na tísňovou linku 155 a dožadují se výjezdu vozidla záchranné služby, ta však v tu chvíli může chybět u mnohem závažnějšího případu, například u srdečního infarktu či mozkové mrtvice,“ uzavřel Malý s tím, že lidé by si měli rozmyslet, zda jejich zdravotní stav vyžaduje výjezd záchranné služby či nikoli, aby zbytečně neohrozili někoho jiného.
3
Čtenář reportér
Cestujeme
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
