„Historicky Moravskotřebovsko a Svitavsko bylo skutečně na území Moravy, tak proč aspoň takto nevzpomenout?“ vysvětluje hejtman. Připomíná, že v zahraničí jsou značení turistických zajímavosti běžná. „V České republice existuje dokonce oficiální dopravní značka – hnědá cedule s bílým textem a příznačným symbolem,“ pokračuje Martin Netolický.

Vedení kraje tím reaguje na pokoutní iniciativu dvou aktivistů z Brněnska, kteří na přelomu dubna a května v noci namalovali na silnicích na dvou místech Pardubického kraje bílé čáry připomínající průběh historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou. „Myslím, že nemá cenu hledat v iniciativě nic nebezpečného. Proto jsem považoval za správné, že se setkám s iniciátory a pobavíme se, jak nenásilně upozornit na historický kontext správního členění naší země. A řešení je elegantní,“ říká hejtman.

Informační tabule na deseti místech

Kraj zvažuje, že pokud získá souhlas ŘSD, které spravuje komunikace prvních tříd, a starostů dotčených obcí, zaplatí instalaci informačních tabulí na deseti místech ze svého rozpočtu. „Už v minulosti jsme s Klubem českých turistů vyznačili řadu turistických cílů, tak proč ne i tento? Zdůrazňuji, že se tím nic nemění, protože jde o pouhé vyznačení zajímavosti. Kraj je a nadále i bude Českomoravským pomezím,“ zdůraznil Netolický.

Podle jednoho z aktivistů, historika a archeologa Ondřeje Mlejnka, mohl kraj vyznačit místa, kudy v minulosti procházela českomoravská zemská hranice už dávno. „Hejtman to mohl už dávno instalovat, když se mu to tak líbí. My jsme udělali podobné informační tabule třeba u Olešnice nebo v Hevlíně na hranici s Rakousami či v Hamrech na Žďársku, tam to inicioval pan starosta. Pan hejtman má pod sebou ty úřady, které to mají ve svých rukou. Jsou k tomu potřeba všehovšudy čtyři razítka. Je to spíš problém administrativní než finanční,“ uvedl v rozhovoru pro Deníku Ondřej Mlejnek.

Rozbití historického územně správního členění byl podle Mlejnka politický tah, jak někdejší země snadněji ovládnout. „Přitom se později ukázalo, že ty nové kraje vůbec nefungují. Lidi to štve, hlavně starší generaci, která lpí na svých kořenech,“ vysvětluje historik.