Průběh pátečního večera popisuje Alžběta Jasanská ze Spolku Janovičky, který zdejší program uspořádal. Dejme jí slovo:

Bylo něco málo po desáté večer, všude svítily svíčky a jedině oltářní prostor osvětlovala žárovka poháněná generátorem. Už to vypadalo, že koncert lotyšského sboru Krusa končí. Pět žen, které dorazily z Prahy, rozdalo přítomným speciální koláčky, které se v lotyšsku přiravují o Slunovratu. Slunovratné písně v té chvíli také dozněly, uzavřely celý cyklus zpěvů k různým příležitostem v průběhu roku.

Jenže přišla výzva publiku: "Pojďte si zazpívat Tancuj, tancuj, vykrůcaj v lotyštině." Text přítomní dostali k dispozici a kostelem se na střídačku ozývalo lotyšské a slovenské "traaala-la-la". Poslední krůček k tomu, aby v prostoru hlavní lodi vznikl tančící kruh. Jednoduchými kroky provedly rozesmáté diváky dvě členky souboru pocházející z Lotyšska.

Krusa znamená v překladu krupobití. V Praze tento pětičlenný soubor působí pod vedením Zane Perkone a snaží se o co nejautentičtější zvuk lotyšských lidových písní. Velká část přitom pochází z Latgalska, východního regionu Lotyšska, kde se mluví specifickým nářečím.

Následovala klidnější část programu Noci kostelů v Janovičkách. Už jen za světla svíček zahráli manželé Novákovi. Kostelem zněla flétna či klarinet za doprovodu kytary.

Otevřeno tu bylo až do půlnoci. Kostel si o úplňkovém večeru od 17.50, kdy zazněly zvony, až do půlnoci prohlédlo více než sto padesát lidí.

Málem spadl

Jak byl unikátní program Noci kostelů, stejně zajímavý osud má i samotný kostel Zvěstování Panny Marie. Ten totiž na stráni v Janovičká nedaleko Luže málem nepřežil. Na svoji záchranu čekal prakticky od druhé světové války, kdy postupně chátral. Dodnes nemá opravený strop, skrze trámy je vidět střešní krytina. Po pěti letech oprav byl znovu otevřen veřejnosti v neděli 8. listopadu roku 2015. Bylo to po 270 letech od jeho vysvěcení. První zmínky o kostele jsou ale už z roku 1350.

O oživování kostela se již druhým rokem stará Spolek Janovičky.

Díky třiapůlmilionové dotaci od Ministerstva kultury, Pardubického kraje a města Luže, díky sponzorským darům a práci spousty dobrovolníků má nakonec novou střechu (2011 presbytář, 2012 hlavní loď, 2013 sakristie) i fasádu (2014 na straně ke hřbitovu a okna, 2015 k lesu a dveře).

Předchůdcem dnešního kostela byl zděný kostelík uprostřed hřbitova, který zchátral na konci 17. století. Na místě byly ovšem objeveny i zbytky původního románského kostela s klenutou kryptou ze středověku, tedy 11. – 13. století. Již v roce 1350 je v údolí dolském jmenována obec Janovice s farním kostelem Zvěstování Panny Marie. Toto místo je tedy shodně zasvěceno pravděpodobně již více jak 700 let. Z archeologických nálezů v okolí hřbitova je ovšem doloženo osídlení tohoto místa už v ranější době.

Alžběta Jasanská