Od počátku letošní topné sezony hasiči v Pardubickém kraji zasahovali u 26 požárů komínů.

Požár s největší škodou byl ze dne 16. října 2020 v Seči u Chrudimi. Za požár chaty po rekonstrukci může špatná spára komínového tělesa. Škoda tady byla vyčíslena na 2,2 milionů korun. Jednotky hasičů likvidovaly další velký požár rodinného domu v Morašicích na Svitavsku 6. listopadu 2020. Příčinou byla špatná konstrukce komínového tělesa. Škoda se tehdy vyšplhala na 1,5 milionu korun.

Jen za posledních sedm dní hasiči zasahovali u pěti požárů v souvislosti komínovým tělesem.

Od ledna 2016 platí vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, která nahradila Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a předešlou vyhlášku č. 111/1981 Sb. Některá ustanovení týkající se čištění, kontrol a revize spalinové cesty jsou také zakotvena v novele zákona č. 133/1985 S., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Podle této nové legislativy si může čištění spalinové cesty, tedy komína, provádět majitel domu sám, a to minimálně třikrát ročně v případě komíu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW.  V případě plynných paliv budou provozovatelé povinní čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče. Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba, a to jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komína musí provádět odborně způsobilá osoba, která je revizním technikem spalinových cest.

Nebezpečí požáru uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného stavu komína nebo kouřovodu, špatné kvality tuhých paliv atd.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí a dehtu. Intenzita usazování, výška usazených sazí a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech na tuhá paliva. V příhodném okamžiku se saze vznítí a hoří. Při hoření uvnitř komína vznikají teploty přes 1000 °C. Kvůli vysoké teplotě se pak mohou vznítit další hořlavé látky v blízkosti komína, těleso komína může prasknout, a i když nezpůsobí požár, spaliny mohou nic netušící obyvatele otrávit.

Hořící saze lze hasit suchým pískem nebo pomocí kominického nářadí, protože při použití vody by se mohl komín roztrhnout. Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa tvoří páru, která se rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru komínového tělesa kam uniknout, dojde k výbuchu a popraskání zdiva. Vždy je vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat. Při snaze požár uhasit bez ochranných prostředků může dojít k těžkému zranění. Při otevření komínových dvířek hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru, při práci na střeše zase hrozí riziko úrazu popálení od vylétávajících jisker.

„Je třeba si uvědomit, že teplota spalin může dosahovat i několik set stupňů Celsia. Pokud se v kamnech topí nekvalitním uhlím, mokrým dřevem, domovním odpadem nebo se spotřebič "přiškrtí", místo plamenného hoření dochází jen k pomalému odhořívání paliva za vzniku velkého množství kouře, hromadí se na vnitřní straně komína vrstvy sazí, popřípadě dochází k dehtování. Někdy se může stát, že se plameny dostanou až do spalinové cesty, ale stačí i obyčejné jiskry, které saze následně zapálí. Pak už jde všechno ráz na ráz,“ popisuje začátek pohromy vyšetřovatel kpt. Bc. Václav Dostál.

“Dál už jde vše rychle. Jakmile saze hoří, nejdou prakticky uhasit. Pokud je v komíně zároveň i vlhkost, tak dojde zpravidla k tomu, že komín popraská, v horším případě i vybuchne,“ doplňuje Dostál.