Mnohem víc jejich elán stravuje neskutečné papírování, které v posledních letech nabobtnalo do obřích rozměrů. A je to jeden z hlavních důvodů, proč se do školství nehrnou hlavně mladí lidé.

„Papírování je největší naše bolest. Vyplňujeme stovky zbytečných papírů o nesmyslech, jsou to papíry jen pro papír, je to stále dokola a přitom nejsou potřeba, jen se archivují desítky let,“ řekl jeden z Deníkem oslovených učitelů na Pardubicku.

Právě na dnešek, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského, vychází Den učitelů. Deník při této příležitosti vyzpovídal řadu učitelů pod příslibem anonymity, aby se nebáli říct, se je v jejich práci nejvíc štve.

Papírování, kvůli kterému už učitelé pomalu nestíhají samotné učení, je rok od roku víc. „Jsou to stále nějaké plány, statistiky a výkazy o tom, jak ty plány plníme nebo neplníme. Udělám toho desetkrát víc, než je třeba, i bez papíru. Ty by si mohl hlídat ředitel a o odměňovat práci ne dle tabulek, ale jak kdo dělá a jaké má výsledky,“ přisvědčil další kantor.

„Za jedenáct let, co jsem ředitelkou, se množství administrativy navýšilo čtyřikrát,“ podotkla ředitelka jedné pardubické školy.

A právě přebujelá administrativa, která podle kantorů nemá smysl, je od práce ve školství velmi odrazuje.

Podle nedávného výzkumu Masarykovy univerzity celá třetina začínajících učitelů brzy ztrácí prvotní elán a uvažuje o přechodu jinam nebo o úplném odchodu ze školství. Vedle byrokracie a nízkých platů je důvodem mizerná prestiž profese a také malá opora jak v systému, tak hlavně u rodičů. Zajímavé je, že kantoři naopak si nestěžují na děti.

Výsledkem je naprostá feminizace školství, stárnutí učitelů a jejich vyhořelost. Kvalitních mladých je takový nedostatek, že ministerstvo školství by chtělo učitelskou profesi na druhém stupni základních škol a na středních školách opět zpřístupnit i lidem bez pedagogického vzdělání.

Učitele se ministerstvo snaží lákat také zvyšováním platů, vloni se zvýšily o 11 procent. Existují ale mezikrajské rozdíly.

Školy kvůli nedostatku kantorů zápasí hlavně se zajištěním učitelů matematiky, fyziky, informatiky, chemie, angličtiny či pedagogů pro první stupeň.

Papír pro papír

„Nedostatek kvalitních učitelů pálí školství nejvíc. Toto povolání by mělo být u uchazečů volbou číslo jedna, a ne čtyři nebo pět, jako je tomu dnes. Je to ale hodně o platech, jsme v nich na chvostu zemí OECD,“ přisvědčil heřmanoměstecký poslanec Marek Výborný, bývalý ředitel pardubického Gymnázia Mozartova.

Hlavně na druhém stupni základek jsou podle něj problémem zastaralé osnovy. „Je otázkou, zda ve výuce nejdeme víc po kvantitě než po kvalitě,“ podotkl Výborný.

Proti kritizované přebujelé byrokracii je potřeba digitalizace. „Není nic horšího, než když dnes musíte ty samé papíry vyplňovat vícekrát.“

Podle Aleše Prázného z filozofické fakulty pardubické univerzity státu chybí koncepce vzdělání. „Místo rozvoje vzdělanosti a poznání je posilována byrokratizace, kterou výrazně podporuje byrokracie evropských projektů, jež svou přebujelou administrativou neúměrně zatěžují české školství,“ míní.

Za zásadní nešvar vysokého školství také podobně jako další označuje způsob financování.

U základních škol by se toto mělo změnit, stát k tomu dotlačil klesající počet žáků. Uvažuje se o financování podle počtu odučených hodin namísto dnešního systému podle počtu žáků.