Kanál Dunaj - Odra - Labe má stále šanci

Daniela Tauberová 23. 10. 2018

Pardubický/Olomoucký kraj - Dva roky připravovalo ministerstvo dopravy studii o obřím projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle jejích výsledků by tato stavba byla efektivní.

Projekt vodního koridoru propojující řeky Dunaj, Odru a Labe má šanci. Je ekonomicky efektivní. Potvrdila to po dvou letech prací studie proveditelnosti, která hodnotila přínosy investice ve výši až 582 miliard korun.

Bez Labe?

Labská větev koridoru snižuje dle studie efektivitu projektu. Lepší ekonomické hodnocení z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního má samotné propojení Dunaje s Odrou.

„Největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard,“ shrnul výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.

V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho větví. Všechny tři větve prošly hodnocením ekonomické efektivity jen těsně. V rámci rizikové analýzy bylo podle studie zjištěno, že další zvyšování přínosů projektu je obtížné z důvodu omezené přepravní kapacity. Vyžadovalo by také další dodatečné investiční náklady.

Nepočítané náklady

Výstavba vodního koridoru má podle studie úzkou souvislost s navazujícími projekty zaměřenými na zlepšení splavnosti navazujících řek, tedy Labe, Odry, případně i Váhu. Studie podle ministerstva dopravy počítá se zajištěním určité úrovně splavnosti, která není. To nese investiční náklady pro zajištění odpovídající plavební třídy na těchto úsecích, se kterými studie nepočítá. Pro tyto navazující projekty musí být zpracováno samostatné ekonomické hodnocení a samostatné projekty v Polsku a na Slovensku.

Materiál nyní projednají na ministerstvech a v krajích. Zamíří do úředního kolečka na ministerstvu, včetně centrální komise. Následně by se jím měla zabývat vláda, která rozhodne o dalších krocích, včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí.