Jsou sice hendikepovaní, ale práce jim rozhodně 'nesmrdí'

Ručičky, nebojte se, vy makat nebudete… To je začátek písně, kterou si Východočeši se zdravotním nebo mentálním postižením nezpívají. Alespoň ne ti, kteří přikládají své ruce k dílu v bistru, kde sami chystají svačiny i obsluhují, nebo v takzvaných chráněných dílnách.

Ovšem v době, kdy je míra nezaměstnanosti vysoká a počet pracovních míst naopak nízký, se šance hendikepovaných najít uplatnění limitně blíží nule. „Jen malá část volných míst je vhodná pro osoby se zdravotním postižením, navíc záleží na konkrétním typu postižení," říká ředitel královéhradeckého úřadu práce Martin Horák.

Proto je i poptávka po hendikepovaných zaměstnancích ze strany firem minimální, pokud tedy zaměstnavatel nepotřebuje zaměstnat osobu se zdravotním postižením kvůli plnění povinného podílu či příspěvku od úřadu práce.

Naděje však umírá poslední, a tak i lidé s různým typem a mírou postižení mohou nalézt své místo na pracovním trhu. „Chceme jim dát šanci uplatnit se na trhu práce, kterou mají lidé s hendikepem reálně velmi malou, " vysvětluje motiv zřízení učiliště pro hendikepované a dílny zaměstnávající osoby se zdravotním postižením ředitelka hradecké Mateřské, základní a střední školy Daneta Monika Bourová.

Klienti této instituce se většinou rekrutují z řad osob s kombinovaným, tedy mentálním i zdravotním postižením. Nově vzniklé učiliště se zaměřuje na jejich přípravu na práce v provozních službách. Specializují se na pomoc v kuchyni, úklid, učí se žehlit, šít i mandlovat a schopní jsou „píchnout" třeba také při výrobě keramiky.

„V současné době pořádáme exkurze do firem. Hledáme zaměstnavatele, u kterých by naši žáci mohli vykonávat svou praxi," doplňuje Bourová.

Zaměstnanci takzvané chráněné dílny Svépomocného sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí Daneta, kam chodí žáci učiliště na praxi, totiž vyrábějí zejména bytové doplňky. Ovšem záliby studentů jsou různé, a tak by pro ně škola ráda zpestřila nabídku pracovní náplně.

Se zajímavým nápadem přišlo také obecně prospěšná společnost Skok do života. „Když jsme pro své klienty nebyli schopní sehnat pracovní místo, rozhodli jsme se zřídit sociální podnik, ve kterém by mohli pracovat," vysvětluje cíl Bistra u dvou přítel, které sídlí u areálu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Hana Šimáčková.

Kavárnička funguje už druhý rok a zaměstnává sedm osob s mentálním postižením. „Osvědčilo se nám to. Personál se osamostatňuje, je schopný fungovat téměř bez pomoci," říká Šimáčková.