„Ze strany řidičů jsme zaznamenávali výrazy podpory, ne hrození, troubení nebo konfliktní jednání," hodnotil spokojeně průběh protestní jízdy předseda okresní Agrární komory Leoš Říha. Ředitel komory Václav Koblížek ho doplnil v podobném duchu: „Při rozdávání letáků u marketů jsme zaznamenali všeobecnou podporu, občané to chápou. Naštvanost na vládní představitele je značná."
Zemědělci se na Orlickoústecku setkali s pochopením, s odmítnutím jen sporadicky, občas spíš někdo zaujal postoj „mě se to netýká". A právě ten se farmáři snaží vyvrátit. „Okolní státy na zemědělce víc myslí, myslí víc národohospodářsky, protože na zemědělství je napojena i další zaměstnanost. Vždyť nejde jen o pár zemědělců, jde o naše potraviny, naši krajinu, a to není fráze. Nemůžeme chtít kvalitní potraviny a krajinu, ale dávat na to několikanásobně menší podporu než třeba v Německu, Rakousku nebo Polsku," vysvětlil Leoš Říha.
Zemědělská technika vyjela na protestní jízdu na Žambersku a Vysokomýtsku. Asi čtyři desítky strojů a doprovodných vozidel s transparenty a vlajkami projely pomalou jízdou úseky silnic 11 a I/35 mezi obcemi Šedivec – Žamberk a Cerekvice nad Loučnou – Vysoké Mýto.
Cílem nebylo dopravu zablokovat, netvořily se ani dlouhé kolony, protože stroje mezi sebou nechávaly rozestupy, aby bylo řidičům umožněno předjíždění. „Nikomu jsme život nezkomplikovali a zároveň jsme na problém upozornili. Dík patří všem, kdo se zúčastnili nebo akci podpořili," vzkázal po středečním protestu Leoš Říha.

Podpora veřejnosti

Podporu zemědělcům vyslovili i lidé, řidiči i přihlížející, které Orlický deník oslovil. „Já jim fandím. Jsou znevýhodnění, ta situace se určitě musí řešit. Musí o sobě dát vědět, protože když nedají najevo, že situace je kritická, nic se dít nebude. Osobně dávám přednost českým potravinám a představa, že by na trhu nebyly, mě dost děsí. Myslím si, že ty české jsou kvalitnější než dovážené," uvedla Marcela Musilová, která byla k protestu tolerantní i jako řidička. Na straně českých zemědělců byl také senior Jan Pecháček ze Žamberku: „Sice říkali, že jim to zrušení zelené nafty budou kompenzovat, ale téhle vládě nemůžete věřit. Já jim to schvaluju, vždyť se nadřou, příroda jim nepřeje, člověk jim nemá co závidět. Nedovedu si představit, že bychom byli nesoběstační. Za poslední dobu se sem dovezly potraviny z Polska, které jsou ´na hraně´, provázely je aféry. Jako republika bychom měli být soběstační a vláda by to měla podporovat." Nezlobil se ani Jan Faltys z Chrudimska, který cestou do Žamberku s autobusem uvízl v koloně. „Kampak máme my důchodci spěchat," bral zdržení s humorem a pokračoval: „Lituju je. Na západ od hranic se mají zemědělci lépe. Zemědělství bylo od vždycky dřina. Jsem katolík a i bývalý papež, který pocházel ze zemědělské rodiny, řekl, že jeho rodiče si nemohli vybrat těžší obživu."

A co ta řepka?

Jediné, co se v odpovědích opakovalo jako výtka zemědělcům, byla všudypřítomná řepka. Proč nás obklopuje žlutá záplava, vysvětlil Leoš Říha: „To souvisí s tím, že u nás jsou dotace na plochu. Z národních zdrojů jsou dotace na živočišnou výrobu  nižší, u nás je na jednu krávu 130 korun, v Německu 2300. Zemědělci jsou proto tlačeni do toho, že pěstují na poli, co nejvíc intenzivně. To znamená, že pěstují řepku ke zpracování do nafty nebo potravinářského průmyslu a pěstují kukuřici, hlavně pro bioplynky. Tím pádem se krajina mění, protože mizí víceleté pícniny, ty totiž není kde spotřebovat, když jde živočišná výroba dolů. Když budou zemědělci nesmyslně tlačeni dotací, aby pěstovali řepku a kukuřici, tak to budou dělat, protože jim nic jiného nezbyde. Ale lidi se budou divit, jakou mají krajinu a erozi."

O co jde…

- O zelenou naftu, respektive navrácení 60 procent ze spotřební daně na naftu zemědělcům. Vratka zohledňuje fakt, že většinu nafty spotřebují mimo komunikace. Jejím zrušením budou zemědělci platit za litr nafty od 5 do 11 korun víc než farmáři v Německu, Polsku a Rakousku.
- O tiché víno. Název zahrnuje révová vína s výjimkou šumivých vín. Tato vína jsou zatížena nulovou spotřební daní.

Zemědělci u nás neprotestovali poprvé

Duben 2009 –  Podobná blokáda jako ve středu se uskutečnila kvůli nízkým výkupním cenám mléka. „Spanilá jízda" projela úseky Žamberk – Šedivec a Zámrsk – Vysoké Mýto.

Říjen 2009 – V Ústí nad Orlicí na protest proti nerovným podmínkám v Evropské unii teklo po ulici mléko a kutálely se brambory.