Jan Macák vybojoval pro Univerzitu Pardubice finanční podporu na svůj pětiletý projekt v oblasti fyzikálních a materiálních věd.

„Se svým týmem se hodlám zabývat studiem takových materiálů, jejichž kombinace, pokud je provedena správně, může vést ke zcela novému typu velmi účinného solárního článku," nechal se slyšet tvůrce projektu Jan Macák.
Ve stejné oblasti se objevilo 1490 návrhů, z toho jich bude financováno 143. Jedním z nich je projekt Jana Macáka.

„Díky možnosti pořídit z projektu také na české poměry unikátní zařízení pro depozici atomárních vrstev, se hodlám v prvé řadě zabývat úpravou povrchů nanotrubic oxidu titaničitého, které jsou z hlediska různých aplikací skvělým materiálem s mimořádným potenciálem," vysvětlil Jan Macák svůj unikátní výzkum.

Velký výběr návrhů

A konkurence byla opravdu veliká. Celkově se nadnárodní soutěže zúčastnilo 3 273 projektů, z toho 328 vědeckých projektů 38 národností ze 180 různých institucí získalo finanční podporu.

Nový výzkumný tým Jana Macáka nalezne vhodné zázemí v nově budovaném Centru materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické, které právě vzniká rekonstrukcí dvorního traktu v areálu Univerzity Pardubice v centru města na náměstí Čs. legií. Právě tam měly chemicko-technologické obory pardubické vysoké školy od 50. let minulého století své původní zázemí.

„Jan Macák se svým projektem prošel náročným dvoukolovým hodnocením Evropské výzkumné rady zakončeným úspěšným osobním pohovorem, který se konal počátkem října tohoto roku přímo v Bruselu. Evropská výzkumná rada navrženému projektu pardubického vědce udělila v obou kolech nejvyšší hodnocení ‚A' a přidělila řešiteli pro budování excelentního vědeckého týmu a pořízení unikátního experimentálního vybavení s cílem rozvoje navržené oblasti bádání částku 1,7 milionu eur. To je v přepočtu asi 45 milionů korun na období pěti let," informovala tisková mluvčí Univerzity Pardubice Valerie Wágnerová.

Komerční využití

O svých možnostech Jan Macák dodal: „Očekávám mimořádné výsledky našeho bádání. Byť se jedná o projekt spíše základního výzkumu, předpokládám, kromě řady publikací ve vědeckých časopisech a prezentací na mezinárodních vědeckých konferencích, i možnost komerčního využití výstupů projektu například ve fotovoltaickém průmyslu, biotechnologiích nebo v medicíně."