Karel PokornýSedě ve svém „pubu" u stolu s dalšími chlapy všech možných profesí, sledoval jsem letmo na velké obrazovce výkon tenisty Tomáše Berdycha na Wimbledonu. A pak si většina vyžádala zprávy. No to jsme si tedy dali… Je pravda, že prezident Miloš Zeman při nástupu sliboval, že bude aktivní. Mimochodem, v souvislosti s termínem aktivní si vybavuji jednu nezapomenutelnou hlášku z dob minulých. Zněla asi takto: „Lepší je být dnes aktivní, než zítra radioaktivní…" Mám pocit, že prezidentův aktivní krok, který má vládní krizi vyřešit, smrdí výbuchem. Nehledě nejen parlamentem vlevo ani vpravo, Miloš Zeman se rozhodl, že prostě bude po jeho. Když to oznamoval svému lidu, zapomněl si zapnout sako a přes poněkud vyčnívající bříško v bílé košili mu visela nakřivo kravata. „A to jsme si dělali srandu z krátkých nohavic Václava Havla," povzdychl si jeden ze spolustolovníků. Jo, tehdy to byla ještě docela nezávazná legrace. Neelegance Miloše Zemana ve chvíli důležité pro náš stát už ale moc legrační není. „Tohle by Karel neudělal, není to buran, ale šlechtic," přidal se další. A zdaleka nemyslel jen to, jakým dojmem hlava státu působila, když jmenovala nového premiéra. „Kamarádi, moc pěkná parta, jak tohle skončí?" zaslechnu. Rád bych byl optimista, ale hlava mi to nějak nebere. No, třeba se mýlím…