Vedení města se obává, že by křižovatka Litomyšl – sever přivedla dopravu Na Lány, a tím by ohrozila rozvoj této části Litomyšle. „Odmítáme tento přivaděč, protože by přivedl dopravu Na Lány a bránil by v plánovaném rozvoji této části Litomyšle," nechal se slyšet starosta Radomil Kašpar. Se svými obavami se vedení už loni v březnu svěřilo zástupcům Pardubického kraje, České Třebové, Ústí nad Orlicí, Němčic a Sloupnice. „Město Litomyšl se zřejmě oprávněně cítí ohroženo mimoúrovňovou křižovatkou Litomyšl – sever, kde by mohly město výrazným způsobem ohrozit kamiony sjíždějící na jih," konstatoval tehdy krajský radní pro dopravu Jaromír Dušek s tím, že doporučil jednat s Ředitelstvím silnic a dálnic o možnosti realizovat křižovatku pouze s odbočením na sever. To totiž slibuje memorandum ministerstva dopravy a kraje z roku 2006. V takovém případě by vznikla křižovatka ve tvaru T, která by „nezařízla" dopravu na Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou, ale přitom by nákladní dopravu nedovedla do Litomyšle.

Na prosincovém jednání zastupitelé však znovu potvrdili své usnesení z prosince 2014, v němž vyzvali k vypuštění mimoúrovňové křižovatky Litomyšl – sever ze Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. Zastupitelé usnesením také vyzvali Pardubický kraj, aby ve smyslu memoranda řešil napojení severní části kraje na rychlostní komunikaci R35 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky u Vysokého Mýta.

Jaké řešení tedy Litomyšl nabízí? „Doporučím kraji, aby pro splnění memoranda zvolil jedinou možnou variantu přivaděče, a to Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Vysoké Mýto. Obslouží komfortně všechna velká města a bude velkým přínosem pro rozšiřující se překladiště kontejnerů v České Třebové," sdělil Michal Kortyš a dodal: „V plánu jsou další dva přivaděče. Myslím si, že nám stačí."

Konstatování o variantě přivaděče považuje hejtman Martin Netolický za zmatené a jak uvedl, pro Orlickoústecko bude i nadále prosazovat dva přivaděče, které jsou v souladu s memorandem: Choceň – České Libchavy – Žamberk se sjezdem u Mýta a obchvat České Třebové, Dlouhé Třebové a Ústí nad Orlicí s připojením v oblasti Opatova. „Z České Třebové na Litomyšl nikdy nebyl přivaděč nakreslený, protože je tam kopec. Jediné, o čem výhledově uvažujeme, je, že bychom zkusili na Kohoutu vykoupit pozemky a vytvořit tam stoupací dvoupruh, tedy zkapacitnit komunikaci," uvedl pro Deník hejtman.

Také starostové z Orlickoústecka jsou v rozpacích. Starosta Vysokého Mýta František Jiraský se ztotožňuje s navrženou variantou přivaděče na Žamberk a starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek s druhým přivaděčem, respektive obchvatem: „Nevím, co oprašují, těžko se mi k tomu vyjadřuje. Asi před rokem jsme měli v Litomyšli jednání, kdy město začalo s odmítavým postojem k přivaděčům. Tam jsme se shodli, že sice postoj Litomyšle na jednu stranu chápeme, na druhou stranu by to ale byl krok zpět, který by znamenal posun projekčních prací o několik let zpět a odložení výstavby." Klid do situace vnáší hejtman, který ujistil: „Budeme prosazovat, co je v memorandu z roku 2006, a to je přivaděč na Žamberk a druhý, vedený údolím, který bude zároveň obchvatem měst Česká Třebová a Ústí nad Orlicí, jak je to v územních plánech."

Ze zastupitelstva Litomyšle
• ZaM nadále trvá na svém stanovisku uvedeném v usnesení č. 188/14 ze dne 9. 12. 2014
a požaduje zachování územní integrity města Litomyšl v maximální možné míře. V této souvislosti požaduje změnit Zásady územního rozvoje Pardubického kraje v tomto rozsahu:
1) vypuštění mimoúrovňové křižovatky Litomyšl – sever, a to bez náhrady,
2) vypuštění koridoru pro umístění stavby D63 – napojení silnice II/360 na R35, a to ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku Litomyšl – sever, a to bez náhrady, ZaM současně požaduje i vypuštění tohoto koridoru jako veřejně prospěšné stavby.
• ZaM vyzývá Pardubický kraj, aby ve smyslu memoranda uzavřeného mezi Ministerstvem
dopravy ČR a Pardubickým krajem řešil napojení severní části kraje na rychlostní komunikaci R35 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky u Vysokého Mýta. 

(miš, mvo, tz)