Chválí místní, chválí také přespolní

„Nás to samozřejmě obrovsky těší, jsme rádi, že pro nás hlasovalo nejvíc čtenářů Orlického deníku. A nebyli to jistě jen naši štamgasti. Je to určitě o prestiži a o tom, že o nás lidé vědí, že k nám rádi chodí. Motivuje nás to a zavazuje," říká provozovatelka bystřecké hospody Monika Křivohlávková.
„Špičákovy máme opravdu rádi, měli jsme tu před lety svatební hostinu a kdykoli se do Bystřece vracíme, zajdeme sem  na něco dobrého. Je tu domácí prostředí, výborná kuchyně, skvělá obsluha, prostě pohoda. Pořádáme tu veškeré rodinné akce," svěřili se manželé Filipovi. Jako dlouholetí předplatitelé Orlického deníku přišli převzít cenu za svého syna a snachu, kteří byli vylosováni jako hlasující pro vítěznou hospůdku. Helena Filipová je rodačkou z Bystřece, její manžel Vincenc je z Jamného, kde také žijí.
„Jsem tu vlastně jen jednou do roka, ovšem pravidelně při turistickém pochodu ´Bystřec- ké kilometry´ a musím vždycky ocenit perfektní služby a zázemí, které Hostinec U Špičáků turistům poskytuje. Před tím nezbývá než smeknout, také proto jsem téhle hospůdce dal svůj hlas, vždycky jsem se tu cítil jako doma," přidal se další z vylosovaných a odměněných hlasujících, sopotnický turistický matador Josef Diblík.
A zdaleka nejsou sami, kdo chválí. V lokále visí i Řád zlaté vařečky, který „Špičákovým" udělili pořadatelé závodů psích spřežení „O pohár Lady Bright Magadan", jehož účastníci nacházejí v bystřecké hospodě řadu let nejlepší servis. K nim se dá přidat mnoho pochvalných referencí těch, kdo využili příjemného prostředí sálu, který hostinec má, a měli v něm svatební hostiny a jiné rodinné oslavy.

Vždycky chtěla být hospodskou

Bystřeckou hospodu provozuje už čtvrtá generace Špičákových. „Byli tu můj praděda, děda i tatínek s maminkou, potom jsem převzala hospodu já. Už od první třídy jsem tvrdila, že budu hospodskou. Po devítiletce jsem nastoupila do Hronova a vyučila se kuchařkou a servírkou. Později jsem si ještě dodělala maturitu. Ráda vařím a ve vaření i experimentuji. V poslední době zkouším jídla z lososa nebo steaky z krkovičky s vídeňskou cibulkou. Do vaření si nenechám moc mluvit, ovšem na druhou stranu ráda jezdím na gastronomické akce a ráda se přiučím něčemu novému. Také jsme loni poprvé vyzkoušeli větší speciální kulinářskou akci a připravili jsme křapáčové hody. Celý týden jsme zkoušeli různé recepty, o víkendu se pak hodovalo. A zadařilo se, měli jsme úspěch, lidé přišli a chválili. Takže uvažujeme, že budeme v podobných akcích pokračovat, už to máme v kalendáři," říká Monika Křivohlávková. Přidává k tomu ovšem i konstatování, že zdaleka není jen zavřená v kuchyni. „Naopak, jsem hodně ráda i v lokále s lidmi, kteří mě hodně nabíjejí, dodávají mi energii. Vím, kdo kdy přijde, kde bude sedět, co si dá a o čem  bude vyprávět," svěřuje se.

V rodinném podniku pomáhají všichni

V restauraci se samozřejmě neotáčí sama. Její muž Jan sice není z branže, poté co absolvoval střední zemědělskou školu vyzkoušel několik profesí, ovšem nakonec logicky zakotvil po boku své ženy v rodinném podniku. Stále také, hlavně při větších akcích, pomáhají Moničini rodiče. „Ruku k dílu" přiloží někdy i děti manželů Křivohlávkových, školáci Jan a Nelinka, což je na  vesnici zcela běžné a asi by s tím nic nenadělala ani všudypřítomná „sociálka". Jak říká šéfka podniku: „Jako malá holka jsem i se sestrami rodičům v hospodě pomáhala, dokonce na nás přišlo i anonymní udání, ´nezletilé dcery za pultem´. Ale nám to připadlo  normální. Jsem ráda, že to tak berou i naše děti."
Syn Jan k tomu s úsměvem podotkl: „Umím práci na place, obsluhovat, roznášet jídlo. A hosté mi říkají ´děkujeme, pane hospodský´ a chválí mě. To potěší. Ovšem jestli budu po  škole pracovat tady v hospodě, to opravdu nevím…"
Mladší Nelinka dokáže už v kuchyni zvládnout smažený sýr nebo ďábelskou topinku a prý ještě nedávno tvrdila, že hospodskou po mamince určitě bude.  Potom ale změnila plány. „Budu herečka a až vydělám hodně peněz, koupím našim do hospody všechno moderní zařízení, aby měli lehčí práci," prozradila.

Zvládnou i svatby 
o sto lidech

„Žijeme hlavě z akcí, které pořádáme na sále. Jsou to hodně svatby, jsme schopní kompletně připravit i ty velké, třeba i do sta lidí. To se o nás ví a zájem opravdu je. A svatebčany máme někdy zdaleka, dokonce jsme tu měli i velkou svatbu z Prahy. Příprava tabulí je pro mě prestižní záležitost, dělám je ráda a myslím si, že je umím.  Zákazníci u nás oceňují seriózní jednání a vstřícnost. A na tom se dá stavět. Na sále se ovšem často odehrávají i další rodinné oslavy, pořádáme tu i plesy," přibližuje velké plus hostince Monika Křivohlávková.
Své místo ovšem mají U Špičáků tradičně i štamgasti, spolky seniorů, které hostinec pravidelně navštěvují, v poslední době si ho našly i maminky z Mateřského centra Jablíčko v Jablonném. „Vedle  hostince máme zahrádku s trampolínkou,  hracími prvky pro děti a altánem, maminky se  svými ratolestmi si k nám mohou udělat výlet, ´vypustit děti´, naobědvat se a prožít hezký den," říká Monika Křivohlávková.
Ke Špičákům ovšem chodívají i místní fotbalisté, hraje se    mariáš, tradici má pořádání mariášového turnaje. Při tom se pije dobře točený Staropramen.  „Máme na čepu desítku a dvanáctku, jsme na vesnici, takže o něco víc jde na odbyt desítka," podotýká Jan Křivohlávek starší. Na točení piva má svůj „grif": „Nejsem moc pro nějaké natočení hladinky na jeden zátah, podle mého se dobré pivo točí natřikrát," prohlásil.
V hostinci sice je televize, žádné velké sledování televizních přenosů ovšem zavedeno není. „To už musí opravdu být třeba finále naší hokejové extraligy, když hrají Pardubice. Pak to u nás je se vším všudy, a to až do rána, kdy se obvykle podávají míchaná vajíčka," směje se sympatická paní hostinská.

Zkuste zajít, nebudete litovat

Vrcholem slavnostního menu připraveného pro hosty u příležitosti předání certifikátu bylo „kuře po abrtamsku". Už jen na pohled vypadala specialita Moniky Křivohlávkové báječně a chutnala skvěle. Stolovníci nešetřili chválou, v superlativech pak hovořili o sladkém dezertu, koláčcích i plněném slaném závinu. Prostě jedna báseň…
Nakonec vyzkoušejte sami. Důvodů k návštěvě Bystřece, a tedy i Hostince U Špičáků  je celá řada. Ať už tradiční dálkový pochod, vyhlášená Benátská noc na koupališti s ostrovem, které je hned vedle hostince, nebo Walterovy slavnosti, jež si získávají stále větší oblibu. Anebo prostě zajděte jen tak. A třeba i v zimě na běžkách. Kolem Vánoc vás bude U Špičáků vítat i nepřehlédnutelný betlém. A uvnitř vždycky rodinná pohoda… A to v dnešní době rozhodně není málo.