Ženský svátek

Den sv. Lucie byl ženským svátkem. V tento den platil přísný zákaz předení lnu a na jeho dodržování dohlížely ženy, převlečené za „lucky". Ještě před první světovou válkou patřily jejich obchůzky k běžnému předvánočnímu koloritu. Bíle oděné ženy obcházely jednotlivá stavení, bez pozdravu vstoupily do domu a pokud shledaly vše v pořádku, učinily husí peroutkou tři kříže nad ohněm, aby v novém roce neškodil, a popřály hospodyni hodně zdaru v novém roce. Za svou námahu byly odměněny malými dárky.
Na venkově se věřilo, že se v tento den k nekalým rejdům scházejí čarodějnice. Svatá Lucie byla považována za mocnou ochránkyni před jejich praktikami.
Lidé používali i řadu praktik, které přetrvaly ještě z pohanských dob. Například na severovýchodní Moravě přidávali do krmení od sv. Lucie až do vánočních svátků kousek zaříkaného těsto smíchaného se svatojánským koření, aby byl dobytek chráněn před uřknutím.

Magické poleno

Magickou moc mělo mít poleno, které se dalo o sv. Lucii stranou. Pokud se jím zapálil štědrovečerní oheň, žádná čarodějnice si netroufla do stavení.
Ochranou mohly být také tři kříže namalované svěcenou křídou nad vstupní dveře do domu nebo nad vraty chléva. Hospodář, který si o sv. Lucii zhotovil stoličku s pěkným sukem v sedátku, mohl na Boží hod při ranní bohoslužbě snadno zjistit, která ze sousedek je čarodějnice. Stačilo se i se stoličkou schovat za hlavní oltář, po začátku mše vyrazit suk a otvorem si prohlédnout přítomné sousedky. Čarodějnice se ihned zjevily ve své pravé podobě.
V době adventu by se lidé měli zdržet přemíry jídla, pití a hlučných zábav a očistit se tak od prohřešků, kterých se dopustili v uplynulém roce.

Věčný život

Symbolem adventu se stal v 19. století adventní věnec. Věnce ze zeleného chvojí měly symbolizovat věčný život, kruhový tvar věnce jednotu společenství lidí a Boha. Ozdobou věnce jsou čtyři svíce, které jsou postupně rozsvěceny. Každá z nich symbolizuje jeden adventní týden.
Svíce byly většinou fialové barvy, protože liturgickou barvou pro dobu adventu jakožto postního období je fialová. Někdy zdobily adventní věnec tři fialové a jedna růžová svíce, která se rozsvěcela o třetí adventní neděli.
Světlo svíc mělo symbolizovat Ježíše Krista.

První ozdoby

Už během adventu se zhotovovaly první ozdoby, které měly připomínat blížící se čas Vánoc. Patřily mezi ně různé ozdoby z jablek, které děti dostávaly při mikulášské nadílce – svícen, svět, zahrádka a třesolka.
• svícen – do jablka byla upevněna svíce a její okolí bylo ozdobeno zelení a na špejlích napíchaným hrachem, čočkou, rozinkami či šípky.
• třesolka – na místo svíce bylo do jablka zapíchnuto stéblo slámy, rozřezané do poloviny na tenké dílky. Na nich byla nalepena zrnka obilí, hrách nebo čočka zabalená do staniolu, která se v průvanu pohybovala – třásla. Podle toho dostala ozdoba pojmenování.
• zahrádka – pět jablek bylo spojeno špejlemi do tvaru miniaturní pyramidy. Jablka byla ozdobena zelení a různými ozdobami napíchanými na špejlích
• svět – nazývá se také ježek nebo král. Do jablka se zapíchnou tři až čtyři špejle na kterých stojí. Zdobí se podobně jako zahrádka. (pepo)