Co se tehdy stalo v atmosféře a nemůže to přijít znovu? Udělali jsme něco, aby následky byly menší a my dostali varování co nejdříve? V rozhovoru pro regionální Deník odpovídá hydrolog Jan Unucka z Českého hydrometeorologického ústavu.

Pane docente, co bylo příčinou povodní v červenci 1997? Jaká situace nastala v atmosféře a co způsobilo, že se tady tlaková níže zdržela a z nebe spadlo během několika málo dní tak obrovské množství srážek?
Situace byla tehdy velmi specifická: rozsáhlá tlaková níže se objevila nad jihovýchodem Polska a posléze západní Ukrajinou, kde zůstala „zablokována“ po několik dní a směrem k ní proudila další a další vrstevnatá oblačnost se srážkami. To se stává. Jenže tehdy se do toho promítl i vliv teplé fronty nad Slezskem a takzvaný vertikální střih větru.

Co způsobil?
Jako v míchačce se míchal teplý vzduch v nižších patrech atmosféry se studeným proudícím výše a tím se ještě umocnily pohyby vzduchu a srážky. Jako kdyby přijela meteorologická míchačka a natahovala si další a další materiál, a ten pak vypadával neustále na stejném území.

Když voda přijde, kam se dnes dostane, pokud bychom si představili stejné srážkové úhrny jako v roce 1997?
Technologie, které v tuto chvíli máme k dispozici, od té doby nesmírně pokročily. Srážkoodtokovými modely se predikuje, jak budou vypadat případné povodňové vlny. A pakliže se očekává vlna s potenciálním vybřežením, dá se hydraulickým modelem spočítat i rozsah záplavy. Stejně tak se nedá srovnávat přístrojová výbava na měření průtoků v roce 1997 a dnes.

Jak jste přesní?
V nejlepších případech se bavíme o decimetrech a metry jsou naprosto běžně dosažitelná kvalitativní hranice, pakliže jsou dostatečně přesná vstupní data o terénu, krajinném pokryvu, zástavbě v území či průtocích.

Jak by se v následku promítla realizovaná opatření?
Rozliv vody by byl rozhodně menší. Postižení zástavby by bylo také zřejmě menší. Povodně nezastavíme, ale umíme je včas a poměrně přesně předpovědět, popřípadě i zpětně přepočítat. Kdybychom dostali úkol, přesný scénář, umíme to.

Ze kterého opatření máte jako hydrolog radost z toho pohledu, že skutečně zafunguje v protipovodňové ochraně?
Oceňuji například snahu města Olomouce o zkapacitnění koryta Moravy na 650 vteřinových kubíků. Vzhledem k hustotě zástavby je to z mého pohledu dobrá práce. Poldr Žichlínek na Moravské Sázavě má velký význam a lze jmenovat i další účinná opatření.