„Ministerstvo potvrdilo, že denárový poklad je obzvláště významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti z konce 10. století a jeho význam je nejen regionální, ale celoevropský,“ upřesnil první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Mincovní soubor z období počátků české státnosti obsahuje 1669 mincí a mincovních zlomků. Původní nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal 780 kusů platidel. Další téměř tisícovku mincí vyzvedli archeologové při navazující prospekci lokality v létě rok po mimořádném nálezu.

Denárový poklad je majetkem Pardubického kraje. „Pro návštěvníky našeho krajského muzea v Pardubicích se nyní připravuje stálá expozice, ve které bude chýšťský poklad trvale vystaven,“ dodal Línek.

Unikátní nález představuje ucelenou řadu mincovní produkce českého přemyslovského státu vyražené během 90. let 10. století. „Je jedním z nejvýznamnějších souborů z období počátků českého raně středověkého mincovnictví a mimořádným dokladem ekonomického potenciálu tehdejší elity,“ přiblížil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. Východočeské muzeum depot vystavilo už na podzim 2016. Komplexně nález zhodnotil numizmatik Jiří Lukas v nedávno vydané monografii.

„Denárový poklad tvoří uzavřený a svou početností mimořádný celek, z kterého lze dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II. Významně doplňuje naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů probíhajících v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu,“ vysvětlil numizmatik muzea Ladislav Nekvapil. Mince do země podle něj někdo ukryl bezprostředně po jejich ražbě.

Nález obsahuje i zcela raritní ražby, u kterých je znám jediný exemplář na světě, a také řadu dosud neznámých denárových variant, které budou dále vědecky zkoumány. „Rozbor motivů a ikonografie naznačuje velice úzké a intenzivní mezievropské vztahy elit z hlediska tehdejší ekonomiky, politiky a ideologických vazeb především na Římskou říši,“ upozorňuje Nekvapil.

Jiný, pozoruhodný mincovní nález, který obsahoval více než tři tisícovky moravských denárů, rakouských feniků a brakteát, byl v roce 1934 nalezen na katastru dnešního Městečka Trnávky. Spekuluje se, zda na hradě Cimburku nebo ve vsi pod ním. Pověst poklad spojuje s templářskými rytíři.