Jedno z vystavených pláten, na kterém ani nestačily oschnout barvy, zobrazuje stejnou budovu krátce po zahájení demolice. „Byl to takový momentální popud. Sledoval jsem stavbu dlouhodobě, vodím kolem děti do školy, ležel jsem v ní jako pacient. Přišlo mi to smutné a teď, když se rozhodlo o demolici, chtěl jsem si budovu pro sebe zvěčnit,“ sdělil autor obrazu, restaurátor Martin Kovářík.