Dálnice D43, ačkoliv má být součástí české páteřní silniční sítě, stále není blízko realizaci a nejspíš ještě dlouho nebude.

Parlamentem sice minulý týden prošla petice za její výstavbu, jenže formální zvednutí ruky senátorů na souhlas s jejím zněním je tak to jediné, co se v letité záležitosti stalo.

Skutečností totiž zůstává, že bez dostavby D35 až do Mohelnice nemá na ni navazující D43 takřka žádný význam. A za druhé, ačkoliv je D43 jedna z našich nejdéle plánovaných dálnic a při stavbě se dají použít dálniční tělesa zbudovaná za války, stále nejsou dořešené spory ani o její trasování. Týká se to jižní části od Černé Hory až po napojení na D1 u Brna.

Právě jižní část je přitom potřebnější než severní, ačkoliv i obyvatelé Svitav nebo Březové trpí pod náporem tranzitní dopravy.

„Součástí usnesení Senátu je požadavek zařadit D43 mezi prioritní dopravní stavby ČR,“ uvedla senátorka Jaromíra Vítková.

Motoristům i obyvatelům měst na trase současné I/43 v každém případě mnohem dřív uleví plánovaný obchvat Svitav. Ten je společně s dokončením obchvatu Chrudimi jednou z prioritních staveb státního ŘSD, ačkoliv i tato silnice je stále odkládána.

Poslední termín zprovoznění obchvatu, který mine svitavský Lačnov, samotné okresní město a na stávající I/43 vyústí až za rizikovým podjezdem pod tratí u Hradce nad Svitavou, je až rok 2022. Mimochodem, za poslední dva roky se tato stavba tedy odložila o tytéž dva roky. V Česku ovšem nic, co by překvapovalo.

Dalším obcím na trase uleví až dálnice, v úzkém údolí si o obchvatech mohou nechat zdát. Variantou, která by mohla výstavbu urychlit, je postavit dálnici zatím jen jako klasickou dvouproudou silnici a začít s ní právě od severu, od Moravské Třebové, kde není o její trase sporu. S tímto nápadem přišel nedávno náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

„Zvažujeme možnost realizace kapacitní komunikace silnice první třídy s mimoúrovňovým křížením a omezeným přístupem, která by umožňovala lepší obslužnost území. Pro obyvatele území by to bylo možná přijatelnější,“ řekl Čoček.

Aktivisté bojují, aby stavební povolení, ať už pro dálnici, nebo pouhou dvouproudovou silnici v trase bývalé německé dálnice, bylo vydáno nejpozději v roce 2022, a to aspoň pro severní část trasy po Černou Horu.