Pardubické letiště ohlídá nový radarový systém, který nahradí dosavadní modely ze 70. let. Původní rady z Tesly ale nahradí zase pardubický produkt. Dodavatelem je pardubická firma Eldis.

Ministerstvo obrany pořídí systémy celkem čtyři. Pardubické letiště je první, kde už je systém v provozu. Následovat budou základny ve Kbelích, Čáslavi a Náměšti nad Oslavou, vše má být hotové do konce roku 2018.

Obrana za čtveřici radarů dá 651 milionů korun za kompletní dodání i budoucí technickou podporu na dvacet let. Systém již prošel certifikacemi i vojskovými zkouškami. Výkonově překonává i mezinárodní požadavky a normy.

Radarový systém na pardubickém letišti se bude skládat ze dvou stanovišť. Tím prvním je model RLP-2000. Jde o přehledový radar, který v intervalu asi šest vteřin sleduje okolí letiště.

„Primárně sleduje bezprostřední okolí padesáti kilometrů kolem letiště, takzvanou koncovou řízenou oblast. Vidí samozřejmě i dál, toto je však garantovaný dosah systému,“ říká Petr Kratochvíl, velitel skupiny radiolokačních prostředků Správy letiště Pardubice.

A aby byla obrazovka systému prázdná, se zrovna nestává. Provoz mezinárodních leteckých koridorů vedoucích nad naším územím je veliký. I tyhle koridory vysokon na nebi radiolokátor sleduje.

Druhým dílem systému je moderní sekundární radiolokátor MSSR-1M a přesný přistávací radar PAR-E. Proti původnímu systému zde dvojici skenujících parabol nahrazuje fixní anténní systém. Interval jeho pulsu je jedna vteřina a operátor díky němu dovede navést na přistání i letoun, bez vlastních přístrojů – doslova i poslepu.

„Tento radar operuje pouze v ose dráhy a jeho dosah je 25 kilometrů. Tento systém dovede na zem přivést jakékoliv letadlo, civilní i vojenské. U civilních letů se toto však nevyžaduje, civilní stroj by v případě nepříznivých podmínek byl odkláněn na jiné letiště. V případě vojenských letů ale tato nutnost přivést letadlo zpět za jakýchkoliv podmínek je,“ dodává Petr Kratochvíl.

Hlavní rozdíl u druhého systému je především v nehybnosti. Starý systém vyrobený v sedmdesátých letech spoléhal na elektronky a skenování dvou parabol ve svislé a vodorovné rovině. Nový systém už pracuje s polovodiči a radarový paprsek si dokáže modelovat sám.

„Zařízení, byť bylo vyrobeno poctivě a do dnešního dne funkční, tak je vyrobeno konkrétně v roce 85. Ta mechanika na něm zkrátka není věčná. Mechanické pohyby a rázy neustále uvolňují ty pohyblivé části,“ popisuje Kratochvíl. Druhý rozdíl pak samozřejmě je v tom, že nový radar už o poznání více pracuje se softwarem. Na stávající systémy pak armáda horko těžko shání i náhradní díly. Oba systémy mohou a také budou dodávat data i řízení civilního provozu. To se i díky nim zpřesní.

Pardubická firma Eldis systém vyvinula sama. Je dodavatel 80 radiolokátorů do více než 25 států a to jak pro vojenské, tak civilní odběratele. Podílí se technicky na Řízení letového provozu v České republice, ale také Indii či Polsku.